Hlavní obsah

Přední ekonomové se přou: Může za inflaci ČNB, nebo „covidové“ peníze?

26. 5. 2022, 11:39

Růst inflace je sice světový jev, v Česku je však o dost vyšší než ve většině jiných evropských zemí. Proč? Přední český ekonom Jan Švejnar z think tanku IDEA při Akademii věd viní z podílu na růstu inflace Českou národní banku a její zvyšování úrokových sazeb. Předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová zase za inflací vidí štědrou podporu vlády v covidové době.

Foto: Jim Vondruska, Reuters

Ilustrační foto

Článek

Zatímco v EU byla v dubnu podle Eurostatu inflace 8,1 procenta, v Česku vyšplhala na 13,2 procenta. Máme tak z členských zemí Unie třetí nejvyšší inflaci. V eurozóně zůstala na 7,4 procenta.

„Politika centrálních bank byla od roku 2008 extrémně uvolněná po extrémně dlouhou dobu a to do ekonomik přineslo velké množství peněz, takže se vytvořilo inflační podhoubí,“ uvedla Zamrazilová minulý týden v on-line debatě Nekončící inflační vlna, kterou uspořádal Institut pro politiku a společnost.

Svou roli sehrál podle ní i fakt, že je v Česku nízká nezaměstnanost a více volných pracovních míst.

„To tlačilo na růst mezd, které rostly rychleji než produktivita práce. Zvyšovaly se jednotkové mzdové náklady,“ dodala Zamrazilová.

Pandemie covidu, omezení výroby a kompenzace vlád směrem k zaměstnancům, podnikatelům i firmám udělaly směrem k inflaci další krok.

Vláda proti inflaci nedělá dost, míní v průzkumu 73 procent lidí

„Všichni bychom si měli uvědomit, že peníze, které lidi dostali za neodvedenou práci a firmy za nevyrobené zboží a neodpracované služby ze své povahy nemohly být ničím jiným než penězi inflačními,“ poznamenala šéfka Národní rozpočtové rady.

„U nás byla pomoc štědřejší než v řadě jiných zemí. Došlo to tak daleko, že v roce 2021 se zadlužení zvýšilo o čtyři procentní body. Faktorů se sešlo příliš mnoho a ukrajinský akcelerátor byl drtivý,” dodala Zamrazilová.

Rektor Vysoké školy ekonomické Petr Dvořák její závěry potvrdil. „Jsou to přesně faktory, které jsou jednoznačné a do inflace se přelít musely. Těžko si představit, že bychom dnes inflaci mohli něčím odbourat. Je to dáno tím, co se stalo v minulosti,“ uvedl.

Zahájil by však debatu, zda se Česká národní banka vydala ve svých intervencích správným směrem.

„Měli bychom se ptát, zda nám zvyšování úrokové sazby pomůže inflaci snižovat. Já na to odpověď neznám,“ řekl Dvořák.

Světové centrální banky postupují jinak

Švejnar ve svém shrnutí, které rozeslal think tank IDEA, se zvyšováním úrokových sazeb ČNB nesouhlasí.

Připomněl, že inflace, která začala již minulý rok, byla globální a vznikla kvůli zpřetrhání dodavatelských řetězců, vyšším cenám komodit a komponentů.

„Bylo překvapující, že ČNB téměř okamžitě začala ohlašovat záměr zvyšovat úrokové sazby a agresivně tento záměr uskutečňovat – a to až do takové míry, že během deseti měsíců zvýšila základní repo sazbu z 0,25 % na 5,75 %,“ poznamenal Švejnar.

„Přitom importovanou inflaci ČNB neumí zastavit – nemůže ovlivnit světové ceny komodit, jako je ropa, plyn, kovy, dřevo či bavlna, nebo zlepšit globální dopravu,” dodal Švejnar.

Připomněl zároveň, že jiné důležité centrální banky, jako např. ECB, FED, Bank of England, Bank of Japan, Švýcarská národní banka, naopak uklidňovaly a poukazovaly na potenciálně dočasný charakter inflace.

„Nyní, po více než jednom roce, má Švýcarská národní banka úrokovou sazbu stále na -0,75 %, ECB na nule, FED ji právě zvýšil na 0,75 až 1 % a Bank of England na 1 % – tedy hluboko pod 5,75 %,“ podotkl Švejnar.

„V případě postupující inflace jsou všechny tyto a další banky připraveny postupovat obezřetně s dalším zvyšováním,” doplnil.

Na bydlení dává tisíce navíc, stát jí měsíčně posílá 115 Kč

V Česku se nyní podle něj zvyšuje cena kapitálu dražším financováním kvůli vyšším úrokovým sazbám. To se pak podniky přirozeně snaží převést do vyšších cen, zároveň však snižují rozsah výroby.

Podniky čekají na inflaci a zvyšují ceny

Další faktor pak Švejnar spatřuje v míře očekávání. „V 'emerging market economies' (rozvíjející se tržní ekonomiky – pozn. red.), kde neexistuje velká ekonomická gramotnost, jsou asertivní výroky a agresivní zvyšování úrokových sazeb centrální bankou signál firmám a obyvatelstvu, že se blíží vlna inflace a je žádoucí se chránit. V České republice neučíme ekonomii na druhém a třetím stupni škol, takže naše obyvatelstvo v průměru nemá velkou ekonomickou gramotnost,“ dodal.

Podle něj se lidé na vyšší inflaci připravovali kvůli rétorice ČNB už od loňského podzimu.

„Při analýze vývoje inflace je též důležité si uvědomit, že podniky ve své roli investorů a výrobců jednají v silně zvýšené nejistotě. Totéž platí o lidech v roli spotřebitelů a střadatelů,” uvedl Švejnar.

„Ekonomické prognózy a předpovědi zároveň ztrácí kvůli externím šokům a strukturálním změnám svoji obvyklou výpovědní hodnotu. V této zvýšené informační nejistotě je pravděpodobné, že se podniky snaží zvýšit ceny více, než by činily s nižšími inflačními očekáváními,“ dodal.

Nezaměstnanost v dubnu klesla na 3,3 procenta

Nesouhlasí pak s názorem, že by trh byl v Česku kvůli nízké míře nezaměstnanosti „přehřátý“.

„Máme nízkou nezaměstnanost, ale od počátku minulého roku reálné mzdy, měřené mezičtvrtletně, klesají. Nemáme tudíž 'přehřátý' trh práce ve smyslu, že od počátku minulého roku reálné mzdy rychle rostou, nýbrž situaci, kdy podniky by rády měly víc zaměstnanců za poměrně nízké mzdy,“ napsal.

Inflaci zbrzdí sama inflace

Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda předpokládá, že v nadcházejícím roce bude panovat stagflace, tedy vysoká inflace, ekonomická stagnace a vysoká nezaměstnanost.

„Zároveň ale podle expertů vážně platí, že inflace celosvětově právě teď kulminuje, či dokonce má již svůj vrchol za sebou. Ostatně, jak známo, nejlepším lékem na inflaci je inflace. Prudké zdražování totiž destruuje poptávku, neboť nahlodává kupní sílu lidí i firem a vhání mezi ně finanční tíseň stran budoucnosti,“ uvedl.

„Zvolňování inflace ve světě nebo i jen v USA může mít na zmírnění inflace v Česku vetší vliv než další utahování měnové politiky České národní banky. Podstatná část tuzemské inflace, více než nadpoloviční, je totiž dovezená. Ještě před koncem letošního roku se tak i v Česku můžeme dočkat znatelného zmírnění inflačních tlaků, ať už ČNB sazby zvedat dále bude, nebo ne,“ pokračoval.

Stát má pro případ nouze ve skladech potraviny na jeden den

Zvolnění inflace však ještě neznamená, že se dostane ke kýženému cíli dvou procent. Podle Kovandy to nastane nejdříve v roce 2024.

„Inflace už sice nebude nutně dvojciferná, ale zato destrukce poptávky, způsobená poklesem kupní síly, růstem úroků a nakonec i nezaměstnanosti, přivede ekonomiku do stagnace až recese,“ dodal.

Výběr článků