Článek
„Primární je účinně vymáhat právo a dohlížet na trh,“ řekla Novinkám mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Štěpánka Filipová.
Úřad nyní zkoumá, nakolik současná pravidla odpovídají situaci na trhu. Ve hře jsou úpravy zákonů o České obchodní inspekci a ochraně spotřebitele, nebo vytvoření jejich nového znění.
Spotřebitelské organizace například zdůrazňují, že pokuty nejsou pro velké řetězce příliš citelné. Supermarkety v Česku dosahují miliardových tržeb a zisků v řádu stovek milionů až jednotek miliard korun. Na druhou stranu maximální pokuta, kterou může inspekce uložit, činí pět milionů.
Inspekce provede každoročně více než 20 tisíc kontrol. Nejčastějším prohřeškem je chybně vypočtené procento slevy nebo neoznačení nejnižší ceny, za kterou se výrobek prodával ve 30 dnech před akcí. Povinnost uvádět tuto cenu platí v Česku třetím rokem, cílem je zabránit umělému navyšování cen těsně před slevou.
„Jakékoli posílení a rozšíření našich pravomocí povede k vyšší efektivitě a posílení ochrany spotřebitelů,“ reagoval na záměr ministerstva mluvčí inspekce František Kotrba.
V současné době je inspekce rozdělena na regionální pobočky s omezenou územní působností, což komplikuje kontroly celostátně působících obchodníků. Ministerstvo proto zvažuje umožnit inspektorům zasahovat bez ohledu na regionální příslušnost.
Změny předesílá i v oblasti klamavých slev a připouští zavedení tvrdších sankcí. „Například zvýšení horní sazby pokut,“ uvedla Filipová. Podle ní by se týkalo zejména nejzávažnějších přestupků, nekalých obchodních praktik, klamání spotřebitelů nebo dvojí kvality výrobků.
Udělených pokut za chybně uváděné slevy však v poslední době ubývá. Podle předsedy Sdružení obrany spotřebitelů Ondřeje Zelenky je problém mimo jiné v nejasné hranici mezi marketingovým označením typu „Naše cena“, která mohou navozovat dojem slevy, a skutečnou slevovou akcí.
Zmíněná označení využívají řetězce čím dál častěji, protože však na ně pravidla nepamatují, inspektoři je pokutovat nemohou. Zda budou zahrnuta do nových pravidel, zatím není jasné, ministerstvo takové řešení nepotvrdilo.
Proti současnému fungování inspekce se vymezují někteří obchodníci v čele se Svazem obchodu a cestovního ruchu. Podle jeho prezidenta Tomáše Prouzy je k debatě, co má být úkolem orgánu na ochranu spotřebitele.
„Teď to vypadá, že mají především generovat příjem do státního rozpočtu pokutováním jakékoliv drobnosti, zatímco v západní Evropě je hlavní rolí těchto orgánů vzdělávat spotřebitele a varovat je před riziky,“ prohlásil.
Změny v postavení České obchodní inspekce ministerstvo zařadilo do širší strategie směřující k roku 2030. Vymáhání práva v ní uvádí jako jednu z klíčových kapitol.
Další oblastí, kde stát naráží na limity současné úpravy, jsou zahraniční online tržiště. Podle MPO jde o problematiku do značné míry regulovanou na úrovni Evropské unie, přesto chce Česko klást větší důraz na dohled nad férovými podmínkami, kvalitou zboží i dodržováním daňových povinností.
Větší kontrolu zboží ze zahraničních tržišť chtějí i zdejší podnikatelé. „Velkou část problému jde řešit na národní úrovni a inspekce má dostatek pravomocí na to, aby čínská tržiště postihovala za zdravotně závadné nebo nebezpečné zboží,“ vyjádřil se Prouza.
