Pokuty řetězcům za slevy klesly. Stále ale chybují

Za poslední loňské čtvrtletí inspekce uložila Lidlu pokutu jeden milion korun. Albert zaplatí 600 tisíc, Globus sto tisíc a Kaufland pouhých deset tisíc korun.

„Ve čtvrtém čtvrtletí nebylo vydáno žádné pravomocné rozhodnutí o uložení sankce společnostem Billa, Penny Market ani Tesco Stores,“ upřesnil pro Novinky Michael Maxa, zástupce ústředního ředitele inspekce.

Pokuty byly výrazně nižší než ve třetím čtvrtletí, kdy jich padlo celkem šestnáct za skoro devět milionů korun. Nejvyšší sankce tehdy dostala Billa, přes pět milionů korun.

Pravomocné pokuty se týkají pochybení, kterých se řetězce dopustily většinou začátkem loňského roku nebo i předloni. Mezitím probíhají různá odvolání, jejichž doba projednávání také mohla nižší bilanci pokut ovlivnit. Inspekce nižší pokuty blíže nekomentovala.

Například Lidl loni v únoru v Břeclavi chyboval, když nabízel například dětské pyžamo se slevou 61 procent a menším písmem ji vysvětloval jako „cenové srovnání s loňským modelem“. Stejně postupoval u řady dalších výrobků. V Brně zase slevu 50 korun odvozoval vůči ceně aktuálně zveřejněné na e-shopu.

V Česku přitom již tři roky platí zákon, podle kterého mají prodejci u slev uvádět nejnižší cenu platnou za posledních třicet dnů a z této ceny počítat procentuální slevu.

Albert v Olomouci zase u výrobku Milka Choco Brownie lákal na slevu 30 procent, s prodejní cenou 44 korun a údajně původní cenou 62,90 koruny. Z evidence ale inspekce zjistila, že nejnižší cena, za kterou jej obchod v době třiceti dnů před poskytnutím slevy nabízel, činila 37,90 korun. Prakticky tak výrobek zdražil.

To, že se podobné chyby nebo triky stále dějí, ukázal případ ze začátku tohoto roku v Bille. Ta lákala na sušenky zlevněné vůči „dřívější ceně“, ale přitom podle správného porovnání naopak cenu navýšila.

„V rámci úpravy cen po Novém roce byl systém chybně nastaven členem týmu nákupního oddělení. Technická chyba, která způsobila chybný výpočet ceny, byla ihned po zjištění odstraněna. Všem zákazníkům se za tuto situaci omlouváme,“ sdělila Novinkám mluvčí Billy Dana Bratánková.

Podle experta na marketing a obchod Roberta Le Veneura nelze lidskou chybu vyloučit, je ale podle něj málo pravděpodobná. „Cenotvorbu i tisk štítků většinou hlídají počítačové algoritmy a programy,“ konstatoval.

Advokát a předseda Sdružení obrany spotřebitelů Ondřej Zelenka pak poznamenal, že by byl opatrný s interpretací, že nízké pokuty automaticky znamenají výrazné zlepšení chování obchodních řetězců.

„Spíše se nabízí kombinace několika faktorů. Velké řetězce dnes mají velmi propracované procesy a silné právní zázemí, které jim umožňuje jednak chybám předcházet, jednak se efektivně bránit v řízeních s obchodní inspekcí – ať už rozporováním skutkového stavu, nebo procesními námitkami,“ uvedl Zelenka.

Ze zmíněného pravidla třicet dní platí určité výjimky, jednak pro rychle se kazící zboží, jednak pro označení typu „naše cena“, což dává obchodům prostor manévrovat.

„Zároveň nelze vyloučit ani vliv samotné kontrolní činnosti. Kapacity inspekce jsou omezené a kontrolní strategie se může v jednotlivých obdobích posouvat, například směrem k menším subjektům nebo k jiným typům porušení, která nejsou mediálně tak viditelná. To se pak projeví i ve statistice pravomocných pokut,“ dodal Zelenka.

Také podle něj zdůvodnění pochybení supermarketů „lidskou chybou“ pokulhává. „U velkých řetězců s centralizovaným řízením cen je nepravděpodobné, že by šlo výhradně o ojedinělá selhání jednotlivců. Spíše se pohybujeme na hraně nastavení interních procesů a motivací, kde je riziko porušení zákona kalkulováno jako relativně nízké v porovnání s potenciálním obchodním přínosem,“ dodal Zelenka.

Zástupci spotřebitelských organizací často zmiňují, že velké řetězce v Česku mají miliardové tržby a zisky ve výši stovek milionů až jednotek miliard korun. I maximální hranice pokuty od inspekce, což je pět milionů korun, tak pro ně není citelná.

Smysl by proto mohlo mít zpřísnění postihů. „Například ve Francii lze manažery za nepoctivou cenotvorbu odsoudit až na dva roky do vězení. V Rakousku je možné žalovat konkrétní manažery. Ve Francii a Rakousku jsou také mnohem větší pokuty, v Rakousku až do výše čtyř procent obratu. V Německu je možné obchodníka za nepoctivé slevy snadno žalovat,“ popsal Le Veneur.