Článek
„Je to jednoznačně porážka Evropské unie. K ní ale došlo už daleko dříve, když jsme ztratili politickou a ekonomickou sílu. Do vyjednávání jsme tak šli extrémně oslabení,“ řekl hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil. Připouští ale, že v rámci toho, co hrozilo, to ještě nedopadlo nejhůře.
Hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček uvedl, že Trump si často prosadí svou.
„Evropa se vysmívala návrhům Donalda Trumpa, aby je posléze víceméně přijala. Nejprve jsme to viděli u výdajů na obranu. Když v prvním funkčním období hovořil o pěti procentech HDP, tak to sklidilo posměch evropských diplomatů a nyní se k tomu mnoho evropských zemí NATO přihlásilo,“ řekl Novinkám.
Podobný vzorec podle něj teď vidíme i u obchodních dohod. „Nejprve jsme se Trumpovi jako Evropa smáli, ale na jeho návrhy jsme nakonec kývli a přijali je,“ dodal.
Ursula von der Leyenová a Donald Trump po jednání o clech
Cla podle Hradila dopadnou na evropskou ekonomiku na úrovni okolo půl procenta HDP. Ale hodnotit to bude třeba až za rok nebo rok a půl, kdy bude jasné, kolik zboží se povedlo vyvézt do USA nebo umístit na jiných trzích než ve Spojených státech.
Pro českou ekonomiku to podle něj bude horší. „Odhaduji to na 0,7 procenta HDP, což je hlavně kvůli dopadu na automobilový průmysl,“ upřesnil.
Anketa
Ani podle hlavního ekonoma Patria Finance Jana Bureše není dohoda z pohledu Evropské unie hodna velkých oslav. Na rozdíl od Hradila se však domnívá, že vliv na českou ekonomiku bude nižší.
„Dohoda přinese pravděpodobně trhům dodatečnou úlevu. Celková přímá celní zátěž i přímé obchodní dopady do evropské ekonomiky lehce vzrostou. Ne však všude, zejména ve střední Evropě a v Německu s vyšším podílem automobilového průmyslu budou změny minimální,“ řekl.
„Přímý obchodní dopad bude jen lehce negativní, na úrovni 0,1 procenta HDP,“ odhadl.
Tlak na české subdodavatele
Křeček se obává, že vznikne tlak na české dodavatele hlavně německých firem, aby si snížili marže.
„Pro Českou republiku je to velké riziko. Aby se zachovala konkurenceschopnost na americkém trhu, nebudou mnozí vývozci chtít přenést celé clo na koncového zákazníka v USA a část cla si budou brát ze své marže. A pochopitelně budou tlak přenášet na své subdodavatele. Obávám se, že především Němci budou tlačit na české subdodavatele, aby snižovali ceny a náklady a zahojili se na českých firmách,“ varoval.
Podle místopředsedy Asociace exportérů Otto Daňka je úleva, že nedošlo na splnění hrozby 30procentních tarifů.
„Válečná sekera, která vypadala, že bude vykopána, zatím bude ležet v zemi. Myslím, že těch 15 procent se dá přežít. Navrhovaných 30 procent mělo v podstatě úroveň embarga,“ řekl Daněk.
Dopady nových cel bude podle něj ale potřeba teprve posoudit. Už má ale informace, že první české firmy do USA stěhují výrobu. Konkrétní podniky neuvedl, ale již dříve přesun části výroby do USA zmiňovalo například Brano, výrobce klavírů Petrof tam pak zřídil dceřinou firmu.
Automobilky: Nízké to není a přišlo to v nevhodnou dobu
Podle českých automobilek nelze považovat 15procentní clo na automobily a automobilové díly za nízké, pozitivně ale vnímají aspoň to, že se podařilo odvrátit hrozbu další eskalace.
„Zároveň však připomínáme, že to představuje zvýšení cen pro americké spotřebitele, které může vést k potenciálnímu snížení odbytu evropských vozidel. Současně se jedná o jeden z dalších tlaků na přesun výroby vozidel z EU za situace, kdy se evropský autoprůmysl vypořádává s transformací, vysokými vstupními náklady a nejistotou na klíčových trzích,“ uvedl Zdeněk Petzl, výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu.
Obě strany se vyhnuly obchodní válce, míní CNN
Podle BBC je dohoda důležitá pro obě strany, protože na vzájemném obchodě závisí mnoho podniků a pracovních míst. „Trumpova administrativa to oslavuje jako velké vítězství a v mnoha ohledech tomu tak je. Není to však ani úplná porážka předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové,“ míní britský zpravodajský server.
To, že nyní EU čelí 15procentnímu americkému clu namísto 30procentnímu, které hrozilo od srpna, je podle něj útěchou. Původně Trump hrozil i padesáti procenty. „Ale není to tak dobré jako desetiprocentní míra cla pro Velkou Británii,“ dodala BBC.
„Dohodou se dvě z největších světových ekonomik vyhnuly potenciální ekonomicky ochromující obchodní válce. Spojené státy držely nad hlavami Evropy padesátiprocentní celní hrozbu a Evropa pohrozila Americe strategickými odvetnými cly, která hrozila poškozením klíčových amerických průmyslových odvětví,“ konstatovala pak americká CNN.
Ale i ta připomíná, že nová výše cel bude více než desetiprocentní, které Trump zavedl 2. dubna, a výrazně vyšší než průměr kolem 1,2 procenta z doby před Trumpovým prezidentstvím. „Členské státy EU – a američtí dovozci – se budou muset smířit se skutečností, že vyšší cla zvýší ceny evropského zboží v Americe,“ konstatovala CNN.
Na to upozornil i Křeček. „Teď se plácáme po zádech, že se podařila dohoda a vrátí se stabilita do rozhodování firem, ale evropské firmy se budou muset vypořádávat s mnohonásobně vyššími cly než dříve,“ dodal.
