Článek
„Z těch parametrů, které jsme měli k dispozici včera (v úterý) večer, vyplývá, že je to přísnější než náš návrh. Tak nebudu dnes předkládat vládě návrh a tím pádem se to nebude projednávat v pátek na té mimořádné schůzi v legislativní nouzi,“ řekl Stanjura.
V pátek má Sněmovna zrychleně schvalovat novelu energetického zákona, která umožní vládě v případě mimořádné tržní situace stanovit maximální ceny elektřiny a plynu.
Evropský návrh podle Stanjury předpokládá například to, že se budou zdaňovat zisky už za letošní rok. „Což jsme nechtěli z ústavněprávních důvodů,“ řekl. Obrátil se s tím proto na ústavní právníky.
Česká strana navíc podle Stanjury předpokládala, že srovnávací období pro výpočet zisků bude sedm let, protože do dvou posledních let zasáhla pandemie covidu. Evropský návrh naproti tomu podle něj předpokládá srovnávací období posledních tří let a v nich jsou dva covidové. „Takže to vypadá, že je to přísnější vůči daňovým subjektům,“ poznamenal. Návrh také podle něj počítá s minimální sazbou 33 procent.
Ekonomové pochybují. Na zastropování cen energií nebude 130 miliard stačit
Evropský návrh také podle něj obsahuje návrh stanovit u energetických společností maximální výrobní cenu pro určitý typ zdrojů elektráren. Vše nad to si bude moc stát vzít a použít to na kompenzace, popsal. Stanjura nepředpokládá, že by Sněmovna měla o dani z neočekávaných zisků hlasovat v legislativní nouzi.
Trvalé snížení spotřební daně na naftu
Ve čtvrtek chce Stanjura přijít do rozpočtového výboru s návrhem, aby snížení spotřební daně na naftu bylo trvalé. Zatím platí u nafty a benzinu jen dočasné snížení do konce září. Pokud vláda ve středu tento návrh schválí, Sněmovna by ho mohla projednávat v pátek. Stanjura neočekává velký politický souboj.
„U benzinu ne, ale u nafty budeme navrhovat trvalé opatření. A ne z důvodů vysokých cen, ale z důvodů konkurence vůči okolním státům,“ řekl. Zdůraznil, že pokud parlament tuto změnu schválí, musela by vyjít ve Sbírce zákonů do konce září.