Hlavní obsah

Koňak čelí krizi. Poptávka klesá, firmy musí propouštět

Koňak, tedy drahá brandy, čelí velké krizi. Celý francouzský koňakový průmysl se potýká se značným poklesem poptávky. Roli v tom hrají změny preferencí spotřebitelů i obchodní bariéry. Výrazně se třeba snížila poptávka v USA a v Číně, čili na dvou největších exportních trzích. Vinice a producenti začínají snižovat výrobu a lidé přicházejí o práci.

Foto: Rémy Cointreau

Francouzský koňak od společnosti Rémy Cointreau

Článek

„Tuto dramatickou krizi jsme nečekali,“ citovala agentura Bloomberg Thibauta Delrieua, výkonného ředitele malé značky Hine, která loni propustila více než třetinu svých zaměstnanců a likviduje vinice na přibližně desetině z jejích 129 hektarů.

Problémy však mají i velcí producenti. Třeba nápojová divize společnosti LVMH se v první polovině loňského roku podílela na provozním zisku firmy méně než šesti procenty, oproti 16 procentům za stejné období roku 2015.

A například holding Rémy Cointreau zaznamenal ve čtvrtém čtvrtletí meziroční pokles prodeje koňaku o třetinu na 114,6 milionu eur (2,8 miliardy korun). To představuje pokles tržeb o více než 17 procent, napsal server Moodiedavittreport.

V úhrnu zmíněné faktory podle Bloombergu ohrožují podnikání v hodnotě 2,2 miliardy eur (53,5 miliard korun). Jedná se nejen o giganty, jako jsou Pernod Ricard, LVMH a Rémy Cointreau, ale také o řadu menších firem.

Potíže by mohly vyústit v širší krizi, neboť s výrobou tohoto destilátu je podle sdružení na ochranu koňakového průmyslu BNIC ve Francii spojeno více než 70 tisíc pracovních míst.

Výrobci obvykle mají k dispozici dostatek zásob na pokrytí sedmileté poptávky, ale teď se jim vrší zásoby na rekordních jedenáct let, přičemž výstavba nových sklepů a skladů není levnou záležitostí.

Matthieu Devers, zástupce odborů ve společnosti Hennessy, kterou vlastní LVMH, řekl, že pokles poptávky zhoršilo i zdražování po pandemii covidu-19, zejména v USA. Označil to za krok, který byl „odtržený od reality a který se nakonec obrátil proti spotřebitelům.“

A samostatnou kapitolou jsou obchodní bariéry po celém světě. Čína uvalila vysoká cla na brandy předloni. Dovoz se podle údajů čínské celní správy v roce 2025 snížil o téměř 40 procent na 22 milionů litrů.

V USA pak platí od loňského srpna pro většinu dováženého zboží včetně lihovin plošné clo ve výši 15 procent. Jak ale připomněl Bloomberg, situace v USA se může z minuty na minutu změnit v závislosti na rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa.

Například v reakci na to, že Francie odmítla pozvání k zapojení se do Trumpem navržené Mírové rady. Americký prezident záhy navrhl, aby se na dovoz vín a šampaňského začalo uplatňovat clo dvě stě procent.

Francouzský koňakový průmysl přitom 97 procent své produkce vyváží a vždy byl závislý na mezinárodním obchodu, uvedl pro Reuters Bertrand Blancheton, profesor ekonomie na univerzitě v Bordeaux.

Výběr článků

Načítám