Hlavní obsah

Kolik si kdo vydělá? Nejvíc šéfové firem, nejméně kurýři

1. 10. 2022, 7:56

Nejvyšší průměrné mzdy měli v Česku v prvním pololetí v soukromém sektoru vrcholní šéfové firem a podniků, a to 299 717 korun hrubého měsíčně. Na druhé příčce figurovali ředitelé z oblasti informačních a komunikačních technologií.

Foto: Jana Matějíková

Ilustrační foto

Článek

Za nimi se pak umístili řídící pracovníci v právní oblasti či řídící letového provozu, kteří dohlížejí na to, aby se nesrazila letadla. Vyplývá to z aktuálně zveřejněných dat Informačního systému o průměrném výdělku provozovaného ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV).

Na opačném konci žebříčku, tedy mezi nejméně výdělečnými povoláními, se nacházeli kurýři a doručovatelé balíků. V průměru jejich hrubá mzda dosahovala 18 802 Kč. Druhou nejméně výdělečnou profesí byli pomocníci v kuchyni. Za nimi pak byli stavební dělníci a uklízečky v kancelářích.

Je nutné brát v potaz, že se jedná o průměrné mzdy, na něž většinou nedosáhne nadpoloviční část lidí v daných oborech. Takže výdělky v těchto profesích mohou být i nižší. Ale také vyšší. Například desetina nejlépe vydělávajících šéfů firem tak dostávala měsíčně v průměru více než 607 282 korun.

Platové tarify vláda od ledna zvýšit nechce

Ekonomika

Lékaři a toaletářky

Ve státním a veřejném sektoru nejvíce vydělávali primáři v nemocnicích, s průměrnými platy 142 572 korun hrubého měsíčně. Za nimi byli podle rozpisu na jednotlivé lékařské profese, například anesteziologové se 129 270 a chirurgové se 120 222 Kč. Ty ale lze shrnout do souhrnné kolonky lékaři specialisté, jako celek se pak nacházeli na čtvrté příčce (viz tabulka).

Nejnižší platy ve veřejnoprávním sektoru měli uklízečky a pomocníci ve školách a ubytovacích zařízeních, a to 20 049 korun. Za nimi následují toaletářky a toaletáři, kancelářské uklízečky a asistenti Policie ČR.

Vliv covidu na platy

Celkově činila podle MPSV ve druhém čtvrtletí průměrná mzda v soukromém sektoru 42 727 korun, meziročně vzrostla o 6,4 procenta.

Průměrný příjem ve státním a veřejném sektoru pak podle MPSV dosáhl 43 908 korun, o 3,8 procenta tedy poklesl. Za tímto poklesem podle ekonomů stojí mj. to, že letos nebyly mimořádné covidové odměny u řady profesí, např. ve zdravotnictví a v sociálních službách, ale také to, že se třeba úředníkům nebo ve školství nepedagogickým a ve zdravotnictví nezdravotnickým pracovníkům nezvyšovaly v lednu platy. Valorizovaly se jim až od září, a to o deset procent.

Poslanci řešili rozpočet: Je to PR, zlobila se Schillerová. Jste královna Instagramu, opáčil Stanjura

Domácí

Otázka je, jak to bude od příštího roku. Vláda se totiž chystá zvednout základní tarifní platy ve státní a veřejné sféře jen policistům, hasičům či vojákům. Má to být o deset procent. Ostatním profesím se má suma na platy navýšit o čtyři procenta, peníze mají ale putovat jen do odměn. „Nebyl žádný velký spor, co se týče celkového objemu platů. Rozcházíme se v názoru, jestli dát více do tarifů. Odbory by do tarifů chtěly všechno, my jsme nedali do tarifů od 1. ledna nic,“ uvedl po úterním jednání vlády s odbory ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Polovina firem mzdy nezvyšovala

Podle průzkumu společnosti Edenred letos zvýšila plošně platy všem zaměstnancům téměř třetina tuzemských firem. Dalších 15 procent podniků přidávalo buď vybraným profesím, nebo jen klíčovým zaměstnancům. Nadpoloviční většina firem pak zachovává platy na úrovni z počátku roku. V necelých dvou třetinách se přidávalo nejčastěji do pěti procent, u 37 procent firem byl růst do deseti procent a jen ve výjimečných případech přidávaly firmy více.

Meziroční inflace dosahuje 17,2 procenta. „Růst mezd tak v naprosté většině případů nepokryje zaměstnancům prudce se zvyšující životní náklady způsobené dramatickým růstem cen,“ shrnula Aneta Martišková ze společnosti Edenred.

Reklama

Výběr článků