Článek
„Lidé evidovaní jako uchazeči o zaměstnání si mohou přivydělávat v nekolidujícím zaměstnání. To je vymezeno dvěma podmínkami,“ uvádí na svém webu Člověk v tísni.
Konkrétně musí jít o zaměstnání na základě pracovního nebo služebního poměru či dohodu o pracovní činnosti.
Druhou podmínkou je, že celkový hrubý měsíční příjem nesmí převýšit polovinu minimální mzdy, letos 11 200 korun. Po dobu nekolidujícího zaměstnání přitom za člověka zdravotní pojištění platí Úřad práce.
Má to ale háček. Přijde o podporu v nezaměstnanosti, což pro něj nemusí být výhodné. Její maximální výše totiž v závislosti na předchozích příjmech a délce pobírání může dosahovat až 38 537 korun.
„Po dobu trvání pracovněprávního vztahu vám výplatu podpory pozastavíme. Po ukončení nekolidujícího zaměstnání ji opět obnovíme,“ napsal Úřad práce.
Existuje však výjimka. Pokud člověk za odměnu vykonává činnost pro společenství vlastníků jednotek mimo pracovněprávní vztah, podporu dostává i nadále.
Jiná pravidla platí pro dohodu o provedení práce, známou pod zkratkou DPP. Ta se s evidencí na Úřadu práce vůbec neslučuje. „Souběh evidence a dohody vůbec nepřipouští. Rozhodující je přitom samotná existence dohody, nikoliv její reálné naplnění,“ uvedl Člověk v tísni. I neaktivní dohoda je tedy v rozporu s pravidly.
Nekolidující zaměstnání pak musí dotyčný úřadu oznámit. Také je třeba dokládat výši měsíčního výdělku.
