Článek
Asijská měna na konci července posílila z přibližně 164 jenů za dolar, což byla nejslabší úroveň za zhruba čtyři desetiletí, až k hranici 155 jenů za dolar. V pondělí už ale oslabil na 158,91 jenu za dolar.
Obchodníci na termínových a opčních trzích navíc podle listu Financial Times stále sázejí na další pokles japonské měny. Velikost těchto pozic sice po zásahu klesla, pesimistický pohled investorů ale nezmizel.
„Účinek intervence slábne,“ uvedl Van Luu z investiční společnosti Russell Investments.
Podle něj bude k trvalejšímu posílení jenu potřeba více než jen nákupy měny na trhu. Trhy nyní sledují především japonskou centrální banku. Investoři se domnívají, že samotné devizové intervence jen dlouhodobě nepodrží, pokud Bank of Japan zároveň nezvýší úrokové sazby.
Centrální banka na červencovém zasedání ponechala základní sazbu na jednom procentu. Záznam z jednání ale ukázal, že část vedení začíná vidět větší riziko dalšího růstu inflace.
Jeden z členů bankovní rady uvedl, že vzhledem k tomu, jak se jádrová inflace přibližuje dvěma procentům, by mohlo být nutné zvyšovat sazby rychleji, než nyní očekávají finanční trhy. Obchodníci teď dávají přibližně padesátiprocentní pravděpodobnost tomu, že Bank of Japan na zářijovém zasedání zvýší sazbu o čtvrt procentního bodu.
Analytici Citi očekávají výraznější změnu měnové politiky a předpokládají, že série zvyšování sazeb začne právě v září. Do konce příštího roku by podle nich mohla základní sazba dosáhnout dvou procent.
Dopad oslabila neúčast Evropy
Investoři zároveň upozorňují na neobvyklý způsob, jakým byla poslední intervence provedena. Spojené státy při podpoře jenu prodávaly eura, nikoli dolary. Evropská centrální banka přitom o transakci nebyla předem informována.
Podle investorů tím zásah ztratil část své síly. Koordinovaná intervence několika velkých centrálních bank totiž dává trhu výraznější signál, že se měnové autority shodují na potřebě změnit kurz. To byl třeba případ roku 2011, kdy členové skupiny nejbohatších zemí G7 společně zasáhli proti prudkému posilování jenu po ničivém zemětřesení v Japonsku.
Slabší měna teď Japonsku zdražuje dovoz, zejména energií, a podporuje inflaci v době, kdy jsou na trhu vysoké ceny ropy.
Washington zase sleduje příliš silný dolar. Američtí představitelé se obávají i toho, že by Japonsko při rozsáhlejší intervenci mohlo začít prodávat část svých velkých zásob amerických státních dluhopisů.
