Článek
Princip intervence je jednoduchý. Japonsko, čtvrtá největší ekonomika světa, prodalo část rezerv v cizích měnách a nakoupilo jeny. Tím zvýšilo poptávku, což vedlo k posílení kurzu. K intervencím se minulý týden přidaly i USA, hospodářsky vůbec nejsilnější země.
Není jasné, kolik peněz Washington za nákupy jenů utratil. Agentura Bloomberg ale vzhledem k reakci měny očekává, že to byla celkově vyšší částka než při předchozích podobných krocích v letech 1998 a 2011. Tehdy USA vynaložily méně než miliardu dolarů, tedy než 21 miliard korun.
„Intervence mají potenciál stát se skutečným zlomem v měnové spolupráci mezi USA a Japonskem,“ uvedl Yuji Saito, hlavní poradce ve společnosti SBI FXTrade.
Samotné Japonsko utratilo poslední červencový den podle odhadů 53 miliard dolarů, v přepočtu 1,12 bilionu korun. Bloomberg to označil za pravděpodobně rekordní jednorázově vynaloženou sumu.
Společné měnové intervence USA a Japonska nejsou časté. Naposledy k nim státy sáhly v roce 2011. Tehdy ale nejbohatší země světa skupiny G7 jeny naopak prodávaly ve snaze zabránit prudkému posilování měny. K tomu vedly nákupy japonských pojišťoven a firem, které potřebovaly peníze na náhradu škod a obnovu po zemětřesení a havárii jaderné elektrárny ve Fukušimě.
Nyní byl vývoj na trzích opačný. Japonská měna v průběhu minulého týdne prudce oslabovala. Jeden dolar stál skoro 164 jenů, což byla nejvyšší úroveň od roku 1986. Během pátečního odpoledne kurz klesl na zhruba 157,6 jenu za dolar. V pondělí odpoledne se cena pohybovala pod 157 jeny za dolar.
Americká obrana
Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa je podpora Japonska projevem přátelství a také pomoci světové ekonomice. Ve skutečnosti je ale důvod výrazně pragmatičtější.
Americké dluhopisy byly v uplynulých dnech pod tlakem a čelily výprodejům. Washington tak podle analytiků nechce, aby japonské potíže výprodeje ještě urychlily. Japonsko je aktuálně největším zahraničním držitelem amerických dluhopisů, má jich za 1,1 bilionu dolarů.
Japonská ministryně financí Sacuki Katajamaová potvrdila, že další koordinované zásahy mohou v případě potřeby ještě přijít. Podobně se vyjádřil i její americký protějšek Scott Bessent. „Nebudeme váhat se zapojením do dalších společných intervencí,“ napsal na síti X.
Experti ale upozorňují, že intervence ale nemohou vyřešit základní problém, s nímž se Japonsko potýká.
„Bank of Japan potřebuje zvyšovat sazby, ale politický tlak a obavy z bankovního systému to brzdí,“ shrnul v komentáři David Navrátil, ekonom České spořitelny.
Právě úrokové sazby jsou jednou z hlavních příčin slábnoucího jenu. Japonská centrální banka drží základní sazbu na jednom procentu. Například americký Fed má základní pásmo 3,5 až 3,75 procenta. Bank of Japan však musí být se zvyšováním sazeb opatrná kvůli výraznému zadlužení země.
