Článek
Americké úřady koncem července prodaly část svých eurových rezerv a za získané prostředky nakoupily japonské jeny. Transakci provedla newyorská pobočka americké centrální banky na pokyn ministerstva financí.
Evropská centrální banka se o zásahu podle lidí obeznámených se situací dozvěděla až po jeho uskutečnění. Prezidentka banky Christine Lagardeová následně v sobotu hovořila s americkým ministrem financí Scottem Bessentem.
Neobvyklý postup vyvolal v Evropě značnou pozornost. Šlo totiž o první společnou americko-japonskou intervenci na podporu jenu za téměř třicet let. Při podobném zásahu by se běžně očekávalo, že Spojené státy prodají dolary a nakoupí jeny. Tentokrát ale Washington sáhl do svých rezerv v eurech.
Jedním z možných vysvětlení je podle britského listu The Financial Times snaha americké vlády vyhnout se dojmu, že záměrně oslabuje vlastní měnu. Bessent totiž prosazuje politiku silného dolaru.
Někteří vysoce postavení představitelé Evropské centrální banky považují použití eur bez předchozí konzultace za bezprecedentní zásah do dlouholetých pravidel spolupráce mezi západními centrálními bankami a ministerstvy financí. Po druhé světové válce byly významnější zásahy na devizových trzích mezi spojeneckými zeměmi obvykle předem koordinovány.
Americké ministerstvo financí kritiku odmítlo. Uvedlo, že o rozložení aktiv ve svém Exchange Stabilization Fund, tedy fondu používaném mimo jiné k intervencím na měnovém trhu, rozhoduje samo. Při rozhodování podle ministerstva zohledňuje likviditu trhu, ocenění jednotlivých aktiv a další okolnosti. Minulý týden proto pouze změnilo složení rezerv fondu.
Jen byl nejslabší za 40 let
Samotné Japonsko podle předběžných údajů mohlo během dvou dnů na podporu své měny vynaložit přibližně 13,8 bilionu jenů, tedy asi 1,84 bilionu korun. Pokud se odhad potvrdí, Japonsko během pouhých dvou obchodních dnů překonalo svou dosud největší intervenční kampaň. Při předchozím rekordu vynaložilo v dubnu a květnu 11,73 bilionu jenů, tedy zhruba 1,56 bilionu korun. Rozsah zásahu podle analytiků ukazuje, jak vážně japonské úřady vnímají rychlé oslabování měny.
Jen se ještě na začátku měsíce propadl téměř na 164 jenů za dolar, což byla nejslabší úroveň od roku 1986. Po zásahu Spojených států a Japonska posílil přibližně na 157 jenů za dolar.
Ekonomové spekulují ještě o dalším důvodu americké účasti. Washington se mohl snažit zabránit tomu, aby Tokio kvůli získání dolarů začalo ve větším rozsahu prodávat americké státní dluhopisy v době, kdy se jejich výnosy pohybují poblíž nejvyšších úrovní za dvě desetiletí, což prodražuje financování americké vlády. Japonsko patří mezi významné zahraniční držitele amerického státního dluhu. Případný rozsáhlejší prodej jeho dluhopisů by mohl výnosy ještě zvýšit.
Slabý jen zároveň komplikuje situaci japonské centrální bance. Zdražuje dovážené zboží a energie, a tím podporuje domácí inflaci. Bank of Japan na červencovém zasedání úrokové sazby nezměnila. Její guvernér Kazuo Ueda ale upozornil, že banka musí věnovat větší pozornost riziku dalšího růstu inflace. Finanční trhy nyní přisuzují přibližně padesátiprocentní pravděpodobnost tomu, že japonská centrální banka zvýší úrokové sazby na svém zářijovém zasedání.
