Článek
Pokud zaměstnanec vedle příjmů ze zaměstnání dosáhne i jiných zdanitelných příjmů, například z nájmu, kapitálového majetku či ostatních příjmů vyšších než 20 tisíc korun za rok, nemůže požádat svého zaměstnavatele o roční zúčtování daně. Do limitu se přitom nepočítají příjmy osvobozené od daně a příjmy podléhající srážkové dani.
„Například z úroků ze spořicího účtu banka automaticky odvádí srážkovou daň, a proto se tyto příjmy nezapočítávají do limitu pro podání daňového přiznání,“ vysvětlila Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Forvis Mazars.
Jaký formulář použít
Zaměstnanci s pasivními příjmy vyplňují klasické čtyřstránkové daňové přiznání, a to včetně příslušné přílohy. Pro výpočet dílčího základu daně z nájmu je určena příloha číslo dvě. Do daňového přiznání se uvádějí všechny zdanitelné příjmy za rok 2025, tedy ze závislé činnosti, čili zaměstnání i příslušný pasivní příjem.
„K vyplnění daňového přiznání je potřeba si od všech zaměstnavatelů vyžádat potvrzení o zdanitelných příjmech, kde je uvedena souhrnná roční hrubá mzda a zaplacená částka zálohové daně z příjmu během roku; toto potvrzení je nedílnou přílohou přiznání,“ upozornila Ivanco.
Dílčí základ ze závislé činnosti
Co se týká samotného vyplňování daňového přiznání, v řádku číslo 31 se uvede souhrnná roční hrubá mzda z potvrzení. Při práci pro dva zaměstnavatele během roku 2025 je nutno částky z obou potvrzení sečíst. Zpravidla je tato částka současně dílčím základem daně ze závislé činnosti a je uvedena i v řádcích 34 a 36.
Zaplacenou souhrnnou částku zálohové daně ze zaměstnání během roku je potřeba uvést do řádku 84.
„Zaměstnancům s pasivními příjmy ve většině případů vyjde roční daňový nedoplatek, protože roční daň z příjmu je kvůli pasivním příjmům vyšší než zaplacené zálohy ze zaměstnání během roku,“ doplnila Ivanco.
Dílčí základy z pasivních příjmů
V řádku 38 daňového přiznání se uvádí dílčí základ daně z kapitálového majetku, v řádku 39 potom dílčí základ daně z nájmu a v řádku 40 dílčí základ daně z ostatních příjmů. V příloze číslo dvě se přitom pro příjmy z nájmu nebo z kapitálového majetku uplatní i příslušné výdaje, dílčí základy daně jsou tedy příjmy ponížené o související výdaje.
„Výdaje pro příjmy z nájmu je možné uplatnit ve skutečné výši nebo příslušným třicetiprocentním výdajovým paušálem,“ upřesnila poradkyně.
Celkový daňový základ
V řádku 42 a 45 je vypočten celkový roční daňový základ, který může být následně snížen o některý z daňových odpočtů, na které má zaměstnanec nárok, zejména o dary, odpočet úroků z hypotéky, odpočet vlastních vkladů na podporované finanční produkty k zajištění na důchod.
Daňovým odpočtům je věnován oddíl 3 daňového přiznání. Základ daně snížený o odpočty se zaokrouhluje na stokoruny dolů a uvádí se do řádku 56.
Vypočtenou daň z příjmů následně snižují daňové slevy, na které má zaměstnanec nárok a které jsou uvedeny v oddílu 5. „Každý daňový poplatník má nárok na slevu na poplatníka ve výši 30 840 korun, která se uvádí do řádku 64,“ připomněla Ivanco.
Daňový nedoplatek
Zaměstnanci s pasivními příjmy zpravidla zaplatili během roku formou měsíčních daňových záloh ze zaměstnání v souhrnu nižší částku daně, než činí vypočtená daň z příjmu za celý rok v daňovém přiznání v řádku 77. Důvodem je skutečnost, že pro pasivní příjmy neplatili zaměstnanci během roku žádnou zálohovou daň z příjmu.
„Roční daňový nedoplatek se následně uvádí do řádku 91 s plusovým znaménkem,“ dodala Ivanco.
Důležité termíny
Dodržení zákonných termínů si zaměstnanci s vedlejšími příjmy, ale i osoby samostatně výdělečně činné musí pečlivě hlídat, protože jejich nedodržení může vést k pokutám, penále či úrokům z prodlení.
OSVČ mají ze zákona zřízenu datovou schránku, takže mají povinnost odevzdat přiznání elektronicky. Tedy pokud neplatí takzvanou paušální daň, a tato povinnost se jich netýká.
Výhody elektronického přiznání převládají, takže tuto variantu rok od roku preferuje více lidí, včetně těch, kdo mohou ještě odevzdat přiznání v papírové formě.
Odevzdání daňového přiznání datovou schránkou nebo přes portál Moje daně je zvýhodněno i prodlouženou lhůtou. Zatímco termín pro podání přiznání na papíře je letos do 1. dubna, při elektronickém podání to je do pondělí 4. května a při využití služeb daňového poradce do 1. července.


