PŘEHLEDNĚ: Co si musí v daňovém přiznání ohlídat podnikající zaměstnanec

Podnikající zaměstnanci mají zpravidla roční příjem ze samostatné výdělečné činnosti nad 20 tisíc korun, takže se nevyhnou vyplnění a odevzdání klasického čtyřstránkového daňového přiznání včetně přílohy číslo jedna.

„Právě v příloze číslo jedna daňového přiznání se vypočítá dílčí daňový základ ze samostatné výdělečné činnosti,“ vysvětlila daňová poradkyně z Forvis Mazars Gabriela Ivanco.

Do daňového přiznání uvádí podnikající zaměstnanci všechny roční zdanitelné příjmy, tedy ze zaměstnání i samostatné výdělečné činnosti.

Všechny potřebné daňové údaje pro příjmy ze zaměstnání se získají z potvrzení o zdanitelných příjmech, které je nedílnou přílohou daňového přiznání a které je nutné si od zaměstnavatele vyžádat.

„Do přehledů pro příslušnou zdravotní pojišťovnu a místně příslušnou sociální správu se však uvádí pouze daňový základ ze samostatné výdělečné činnosti,“ upozornila Ivanco.

Zaměstnanci s příjmem z podnikání mají v daňovém přiznání v řádku 36 uveden dílčí základ daně ze závislé činnosti a v řádku číslo 37 dílčí základ daně ze samostatné výdělečné činnosti, souhrnný roční daňový základ je následně v řádcích 42 a 45.

„Celkový daňový základ následně snižují daňové odpočty, na které má poplatník nárok a které se uvádějí v řádcích 46 až 53. Základ daně po jejich uplatnění se následně zaokrouhluje na stokoruny dolů a uvádí se v řádku 56,“ doplnila daňová expertka.

Do ročního daňového základu ve výši 1 676 052 Kč je sazba daně 15 procent a pro daňový základ nad tuto částku již 23 procent. Přímo vypočtenou daň z příjmu následně snižují daňové slevy, na které má daňový poplatník nárok, vždy alespoň sleva na poplatníka ve výši 30 840 korun, jež se uvádí do řádku 64.

Podnikající zaměstnanci si navíc od vypočtené roční daně z příjmu odečtou zálohy na daň, které jim byly během roku sraženy ze mzdy. Výše těchto záloh se zjistí z potvrzení od zaměstnavatele a uvádí se do řádku 84.

Zároveň by měli počítat s úhradou ročního daňového nedoplatku, protože během roku většinou neplatili daňové zálohy pro příjmy z podnikání. Roční daň z příjmu tak má většina podnikajících zaměstnanců vyšší, než činí zaplacené daňové zálohy ze zaměstnání během roku.

Částka nedoplatku je vypočtena v řádku 91. „Daňoví poplatníci, kteří mají dílčí daňový základ ze zaměstnání alespoň ve výši 50 procent celkového daňového základu, nejsou povinni během roku platit zálohy na daň z příjmů z podnikání, avšak zálohová daň z příjmu ze mzdy je jim standardně srážena,“ dodala Ivanco.

Vedlejší samostatná výdělečná činnost při nižším zisku znamená úsporu na pojistném. Sociální pojištění z výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti se vůbec neplatí, když je hrubý zisk za celý loňský rok do 111 736 Kč; jestliže však byla vedlejší samostatná výdělečná činnost vykonávána pouze po část roku, tak se limit poměrně snižuje.

„Zdravotní pojištění z podnikání se ale platí i ze zisku v řádu desetitisíců korun, na to je potřeba nezapomenout,“ podotkla Ivanco.

Podnikající zaměstnanci musí po podání daňového přiznání odevzdat také přehled o příjmech a výdajích své zdravotní pojišťovně a příslušné Okresní správě sociálního zabezpečení, a to do jednoho měsíce od podání daňového přiznání.