Článek
Hlavní tváře hnutí šéf Andrej Babiš a místopředsedové Alena Schillerová s Karlem Havlíčkem z billboardů a webové reklamy hlásají, že za jejich vlády byly o 23 procent levnější chléb, pivo stálo o rovnou čtvrtinu a energie dokonce o 43 procent méně.
Novinky údaje porovnaly s údaji Českého statistického úřadu z prosince 2021, kdy Babišova vláda se sociálními demokraty končila, a letošním březnem, což odpovídá posledním dostupným datům v době zveřejnění poutačů.
Například kilo konzumního chleba tehdy stálo v průměru 29,80 koruny, nyní 43,30 Kč. Oproti dnešním cenám tedy lidé platili dokonce o 31 procent méně.
Jenže podle mluvčího Potravinářské komory Marka Zemánka je konečná cena pro spotřebitele výsledkem souhry mnoha faktorů. „Některé z nich politici nemohou přímo ovlivnit,“ sdělil Novinkám.
„Například cena obilovin na světových trzích je dána globální nabídkou a poptávkou, úrodou v různých částech světa a spekulacemi,“ vysvětlil Zemánek.
Ceny potravin táhly vzhůru také dražší energie i růst mezd, někdy však také zvýšené marže výrobců a prodejců. Naopak snížení daně z přidané hodnoty u potravin z 15 na 12 procent, ke kterému začátkem loňska přikročila Fialova vláda, měla podle Zemánka jen okrajový vliv.
Přitom právě DPH patří mezi faktory, které politici mohou ovlivnit. Česko má nadále sazbu potravin vyšší než řada okolních zemí. Zároveň ale platí, že výnos z této daně je významným příjmem státního rozpočtu.
„Nebýt tak silné závislosti na ruském plynu a následně i vysokých cen energií a nebýt slabé konkurence na trhu nemusel být chléb o tolik dražší,“ míní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.
Podle ní cenové šoky, které billboardy popisují, byly především výsledkem vnějšího geopolitického šoku, tedy ruské invaze na Ukrajinu.
Způsobů, jak může vláda ovlivňovat ceny, je podle hlavního ekonoma společnosti Citfin Miroslava Nováka řada. „V drtivé většině případů se však jedná o řešení dočasná, rozpočtově nákladná a výsledně často nadělají více škody než užitku,“ konstatuje Novák.
Fialova vláda mohla reagovat cenovou regulací jako například Maďarsko, což jí radila opozice. Pak by ale Češi podle Horské zřejmě zažili stejně jako Maďaři fronty u pump na levný benzin. Ale hlavně Maďaři nakonec stejně nezabránili inflaci vyrůst přes 25 procent.
„Nyní inflace v Česku již klesá, mimochodem hlavně u energií,“ poznamenala Horská. V Maďarsku či Polsku, které rovněž ceny regulovalo, opadává inflace pomaleji.
Pivní politika
Stanovit, o kolik bývalo levnější pivo, je složitější. Záleží, jestli posuzujeme lahvové nebo točené, přičemž statistici dříve evidovali zvlášť ceny u točené desítky a dvanáctky, kdežto teď uvádějí jen jeden údaj.
Nicméně tvrzení ANO o 25 procent dražším pivu zhruba sedí, protože zatímco lahvové bývalo levnější o 14 procent, točené bylo v průměru levnější o 30 procent.
Současně platí, že u točeného piva obě vlády a jejich změny v dani sehrály větší roli než u dalších položek. Babišova vláda v květnu 2020 snížila DPH na točené pivo v restauracích z 21 na 10 procent, čímž se chlubila jako „zlevněním piva“.
Šlo spíš o kuriozitu – pivo s sebou a lahvové pivo v obchodě dál podléhaly vyšší sazbě a točené pivo spadlo do nižší sazby mezi základní potraviny.
Fialova vláda pak loni vrátila točené pivo do 21procentní sazby. Hospodské tím nepotěšila. „Vyšší daň museli promítnou do cen piva, což se odrazilo v poklesu spotřeby,“ řekl restauratér Luboš Kastner. Nejhůře to dopadlo na už tak skomírající venkovské hospody.
Zdražování zasáhlo celý svět
Ještě hůře se porovnávají ceny energií, jelikož na trhu je velké množství sazeb a spotřebitelé mají rozličné smlouvy včetně různé doby zafixování ceny.
Fialova vláda čelila kritice, že pozdě zastropovala ceny energií, jež po invazi Ruska na Ukrajinu v roce 2022 vystřelily k historickým rekordům, a mnohé domácnosti a firmy se z toho dodnes vzpamatovávají. Ze statistik však vychází, že čísla ANO jsou mírně nadsazená, když elektřina pro domácnosti byla dříve v průměru o 35 procent a plyn o 40 procent levnější.
Podle Horské se ale porovnává nesrovnatelné. „Geopolitická situace po vpádu Ruska na Ukrajinu se zásadně změnila a zatřásla všemi energetickými trhy v Evropské unii. Výrok, že plyn byl levnější o 43 procent, působí spíš jako nostalgické vzpomínání na časy, kdy v Kremlu ještě tekly plynovody naplno,“ dodala.
Kritický je i ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. „To, že se ANO obrací do minulosti a ne do budoucnosti, především svědčí o myšlenkové vyprázdněnosti,“ řekl. „Pokud ale sází na tuto kartu, divím se, proč nepřipomene radši ceny, které starší voliči také pamatují, kdy pivo v restauraci stálo pět korun,“ podotkl ironicky.
Zdražování se neomezuje jen na Česko. Podle Světové banky jsou oproti roku 2019 potraviny dražší o 27 procent a zemědělské komodity dokonce o 40 procent.
„Vlády ale mohou proti nadměrnému zdražování bojovat posilováním konkurence na trhu a omezováním byrokracie, která zvyšuje obchodníkům náklady,“ soudí Sobíšek.
Připomněl také, že se pohled na ceny neobejde bez porovnání s vývojem mezd. Ty sice opět rostou, ale reálně kvůli nedávné vysoké inflaci stále zaostávají za předcovidovým rokem 2019.
Podle ekonoma Nováka by vláda měla spíš podporovat silný a nezávislý dohled nad hospodářskou soutěží, nevměšovat se do nezávislosti centrální banky a nepřijímat líbivá, ale krátkozraká opatření.
„Obě poslední vlády si prošly událostmi jako covid a energetická krize, které objektivně nebylo jednoduché zvládnout. Takže by politikům z obou stran slušelo více pokory a shovívavosti k chybám druhých. Ale chápu, že je před volbami a zkratkovitá hesla se dobře prodávají,“ uzavřel Novák.
