Článek
Obchodní napětí mezi Washingtonem a Pekingem se začátkem minulého týdne uvolnilo poté, co se obě strany dohodly na 90denním příměří, v jehož rámci si vzájemně výrazně snížily cla. Podle ekonomů však čínská ekonomika stále čelí velkým výzvám a vláda ji bude muset stimulovat, aby celoroční růst hrubého domácího produktu dosáhl stanoveného cíle pěti procent.
Za pravdu jim dávají i čerstvé údaje národního statistického úřadu. Průmyslová výroba totiž v dubnu (6,1 %) rostla meziročně pomaleji než v březnu (7,7 %). Důvodem je pokračující nejistota ohledně cel, která stlačila produkci čínských továren, napsal server Wall Street Journal (WSJ).
Zpomalení vykázaly také maloobchodní tržby, které jsou klíčovým měřítkem spotřebitelských výdajů. Ve srovnání s loňským dubnem tržby vzrostly o 5,1 procenta, v březnu ale byl meziroční růst téměř šestiprocentní.
Podle WSJ tyto údaje společně naznačují, že čínská domácí ekonomika ztratila v období zhoršeného zahraničního obchodu určitou dynamiku. V dubnu totiž bylo obchodní napětí mezi USA a Čínou na vrcholu potom, co americký prezident Donald Trump uvalil zkraje měsíce na druhou největší ekonomiku světa rozsáhlá cla.
Zmíněná dohoda o dočasném zmírnění celní sazby dramaticky snížila: USA momentálně clí většinu čínského zboží 30 procenty (pokles z dřívějších 145 %), zároveň ovšem stále platí, že některé produkty podléhají clům uvaleným už v předchozích letech, stejně jako novým 25procentním clům na ocel a hliník. Švýcarská investiční banka UBS tak odhaduje, že průměrné clo na čínské zboží je kolem 44 procent.
Čína na oplátku reagovala snížením svých cel na dovoz z USA na 10 procent ze 125 procent. Peking navíc uvedl, že pozastaví nebo zruší další represivní opatření, jež uvalil v odvetě za Trumpova cla, včetně vývozních kontrol kritických minerálů používaných v bateriích a dalších high-tech aplikacích.
Továrna společnosti Gstar Electronic Appliance, kde se vyrábí horkovzdušné fritézy.
Podle ekonomů se ale i tak obchod mezi těmito dvěma supervelmocemi vzhledem ke stále vysoké úrovni cel zhroutí. Larry Hu, hlavní ekonom společnosti Macquarie Group pro Čínu, očekává, že čínský vývoz do USA v příštích 12 měsících klesne o třetinu, a to za předpokladu, že cla zůstanou po celou dobu na současné úrovni.
V krátkodobém horizontu však bude čínská ekonomika pravděpodobně těžit z nárůstu obchodu, protože američtí obchodníci se předhánějí v dovozu zboží před uzavřením 90denního okna.
To ovšem podle WSJ může utlumit chuť čínské vlády ke stimulaci ekonomiky. Očekávalo se, že Peking navýší půjčky a výdaje na podporu infrastrukturních projektů a spotřeby, aby kompenzoval klesající obchod. Nyní se zdá, že tyto plány budou omezeny nebo odloženy.
Ekonomiku přitom provází vícero problémů: oslabený sektor nemovitostí, utlumené spotřebitelské výdaje a nadbytek výrobních kapacit, které tlačí ceny dolů. V zemi tak panuje deflace. Aby se z ní Čína vytrhla a nastartovala zdravější hospodářský růst, jsou proto podle ekonomů stimulační balíčky zaměřené na větší útratu a méně spoření zapotřebí.
