Chystá se i změna podpory u důchodového spoření

Jak už dříve Právo upozornilo, chystá se úprava státního příspěvku u penzijního spoření. Podpora by měla nově začínat až od měsíční úložky 500 korun.

„Nelze se spolehnout na to, že výše penzí z průběžného systému pokryje náklady důstojného dožití. Je proto klíčové motivovat všechny lidi, ale obzvlášť dnešní mladou generaci k vytváření vlastních úspor, které pomohou zvládnout náročnou situaci ve stáří,“ řekl Právu ekonom společnosti Roklen Pavel Peterka.

I další analytici naznačují, že přinejmenším pro současné čtyřicátníky a mladší ročníky budou důchody ještě méně štědré než dnes, takže bez úspor by se lidé s průměrnými příjmy neobešli nebýt pomoci dětí nebo záchranné sítě sociálního systému.

„Zatím si na stáří šetří jen asi polovina mladých do 35 let. Současný velmi konzervativní a tak trochu rigidní systém penzijních fondů není nejspíš pro mladou generaci příliš atraktivní. Raději zkoušejí investovat do kryptoměn či digitálních NFT. Což jsou velmi rizikové a nevyzpytatelné investice,“ upozornila ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Podle ní by měl stát rozšířit možnost spoření na stáří a nabídnout i mladé generaci zajímavý a moderní způsob investování, který zároveň bude rozumně vyvažovat riziko a výnos. Nabízí se například individuální penzijní účet. Líbilo by se jí i zapojení zaměstnavatelů, hlavně u náročných profesí.

Investiční penzijní účet je jedním z nástrojů, který ministerstvo financí připravuje. Měl by umožňovat investice i do akcií, dluhopisů a podílových listů a daňový odpočet by se mohl proti současnosti zdvojnásobit až na 48 tisíc ročně. U penzijního spoření pak resort financí navrhl upravit výše státní podpory, takže místo dosavadních 300 korun měsíčně by začínala až u úložky 500 Kč. Příspěvek by přitom nadále zůstal na dnešní výši 90 korun.

Současně by stoupla horní hranice pro nárok na příspěvek z 1000 na 1500 korun. Maximální podpora by pak činila 270 namísto nynějších 230 Kč.

I tyto parametry se ale ještě mohou měnit, návrh ještě nebyl vládě předložen, ačkoliv se původně předpokládalo, že by ho měl kabinet projednat v lednu.

„Změny ve III. důchodovém pilíři jsou součástí zákona, který souvisí s rozvojem kapitálového trhu. Ten již sice prošel meziresortním připomínkovým řízením, ale v současné době probíhají debaty na politické úrovni o konkrétním provedení legislativního procesu,“ řekl Právu mluvčí ministerstva financí Mikuláš Halás.

Podle něj ještě není jasné, zda zákon půjde do legislativního procesu samostatně, nebo v rámci konsolidačního balíčku. „Ten je aktuálně v rámci koalice na expertní i politické úrovni teprve projednáván a konkrétní opatření by měla být známá zhruba do konce března,“ dodal Halás.

Ačkoliv na to mají ekonomové rozdílné názory, tak Národní ekonomická rada vlády (NERV) doporučila, aby stát zpřísnil podmínky u penzijního spoření a odebral polovinu či celou státní podporu při jednorázové výplatě při odchodu do penze, jak to dnes praktikuje větší část lidí.

Cílem má být, aby lidé pobírali příspěvky k důchodu po celou dobu penze, a byli tak více chráněni, když se dožijí vysokého věku.

Ministerstvo financí nechtělo komentovat, zda se mu tato změna zamlouvá, či nikoli. Podle resortu je to ale součástí debat o celém komplexu změn.

Většina penzijních fondů loni prodělala, což nepomáhá zájmu klientů. Ve třetím pilíři penzijního systému si na konci loňského roku na penzi spořilo 4,39 milionu lidí, což znamenalo meziroční pokles o 40 000.