Čeští důchodci jsou na tom celkově desátí nejlepší na světě, v materiálním blahobytu dokonce první

Analýza francouzské společnosti Natixis, která pravidelně sestavuje tzv. Global Retirement Index (globální důchodový index), ukázala, že Česká republika byla pro rok 2022 v žebříčku čítajícím 150 zemí na desátém místě. Přitom ještě před deseti lety byla na 22. příčce.

„Dílčí indexy finance a materiální blahobyt jsou hlavními hybateli celkového pozitivního pohybu České republiky od roku 2012, přičemž dílčí index financí se posunul z 32. na 15. místo a dílčí index materiálního blahobytu ze 17. na první,“ uvádí autoři žebříčku.

Na druhou stranu ale dodali, že v dílčích indexech zdraví a kvality života už čeští důchodci zaostávají. V případě zdraví nastal propad z 12. místa na 27., u kvality života se pak Česko pohybuje mezi 21. a 30. místem.

Paradoxní je, že podle analýzy si Česko oproti předchozímu roku celkové skóre v indexu nevylepšilo, zároveň ale ani nezhoršilo. Díky tomu, že skóre zůstalo stejné, tak jsme předběhli země, kterým se skóre snížilo.

Vůbec nejlépe se podle žebříčku v roce 2022 měli penzisté v Norsku. Za nimi následovali senioři ve Švýcarsku a na Islandu. Na jedenácté pozici hned za Českem se umístilo Německo.

To, že na tom nejsou penzisté z finančního pohledu tak zle, ostatně dokládají i tuzemské statistiky. Na jedné straně je sice pravdou, že si důchodci loni pohoršili, když růst důchodcovské průměrné inflace činil 13,6 procenta a překonal tak růst starobních penzí, který byl „jen“ 12,4 procenta. Na straně druhé se však s vyššími náklady na život v důsledku nevídané inflace museli poprat všichni, nejen důchodci, upozornil hlavní ekonom společnosti Roklen Pavel Peterka.

„Mezi nejvíce zasažené skupiny obyvatel patří zaměstnanci a následně podnikatelé v nejvíce poškozených odvětvích. Nikoliv penzisté,“ konstatoval a zároveň dodal: „Vládě se podařilo zachovat svižný růst penzí a zároveň částečně konsolidovat veřejné rozpočty. To označuji za úspěch vzhledem k tomu, že důchodový systém je největší výdajovou položkou státního rozpočtu.“

Stát loni na důchody vynaložil meziročně bezmála o 100 miliard korun více, celkem pak 685 miliard Kč, uvedlo na začátku roku ministerstvo financí.

Peterka uznává, že vysoká inflace zasáhla ze všech skupin nejcitelněji právě seniory, protože rostly zejména ceny potravin a energií, což jsou položky ze spotřebního koše, za které senioři oproti průměrné domácnosti utrácí častěji. Senioři jsou navíc znevýhodněni tím, že je pro ně náročnější získat dodatečný příjem, aby zvýšené náklady kompenzovali. Proto se řada z nich i přes valorizaci stala zranitelnými.

Na druhou stranu v Česku se často na úkor měsíčních příjmů opomíjí hodnota majetku, upozornil Peterka s tím, že čeští senioři v tomto ohledu patří k nejbohatším obyvatelům.

„Může se jednat o vlastnictví nemovitostí, podílů ve firmách, finančních prostředků ve fondech, na běžných účtech a dalších. Je to logické. Lidé akumulují majetek celý svůj život. Průměrný penzista měl na toto více času než například mladý zaměstnanec, kterému navíc svižněji klesal reálný měsíční příjem. Z tohoto pohledu senioři v ČR rozhodně nepatří mezi chudé,“ argumentuje.

Při porovnání se skupinou lidí v produktivním věku pak byli penzisté ti, kteří v době vysoké inflace byli kompenzováni nejvíce, a to prostřednictvím valorizací, včetně té poslední (červen 2023), která byla snížena, a jak Ústavní soud ve středu potvrdil, tak v souladu se zákonem.

„Důchody v České republice rostly díky valorizacím rychleji než mzdy a platy pracující části obyvatelstva. Náhradový poměr, který je velmi zjednodušeně poměrem současného měsíčního důchodu k poslední hrubé mzdě, se vyšplhal k 50 procentům a patří k nejvyšším v tomto století,“ podotkl Peterka.

„Naopak průměrná měsíční mzda očištěná o inflaci v meziročním vyjádření klesala. Ve dvou čtvrtletích roku 2022 dokonce dvouciferně. Pokles reálných příjmů zaměstnanců v ČR tak byl mezi lety 2022 a 2023 podstatně svižnější, než tomu bylo u penzistů. Ukazuje se, že důchodci byli před inflací ochráněni lépe než zbytek společnosti,“ dodal ekonom.