Článek
„Nebyly vypsány žádné nové výzvy a zrušily se některé víceleté projekty, které měly ještě pokračovat. Má to velký dopad na významné české organizace, jako je například Charita nebo Adra,“ popsal Přibyl.
Zejména na resortu zahraničí, ale také průmyslu či vnitra, škrtli podle něj ministři programy za přibližně 700 milionů korun. Jde o peníze, díky nimž organizace pomáhaly nejen s rozvojem zemí trpících chudobou a nestabilitou, ale i lidem ohrožených například válkou na Ukrajině nebo přírodními katastrofami. A to i v Česku.
„Vláda snížila rozpočty na humanitární pomoc, její politikou je neziskový sektor v podstatě vyhladovět,“ konstatoval pro Novinky Přibyl. Rušení jde podle něj zejména za ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), jehož resort funguje v programech zahraniční pomoci jako hlavní koordinátor.
„Finance se ale seškrtávají různým způsobem i v jiných oblastech. Jasné je to například u právní pomoci uprchlíkům, kde se tím ani nic neušetří, protože bude pokračovat, ale budou ji poskytovat dražší advokátní kanceláře,“ poukázal Přibyl na nová pravidla programu ministerstva vnitra, který ze soutěže na poskytování právního poradenství vylučuje levnější neziskové organizace. Lidé prchající před válkou přitom mají podle mezinárodních smluv při žádosti o azyl právo na právní poradenství zdarma.
K výrazné redukci dochází i na ministerstvu životního prostředí, které také mají v gesci Motoristé. „Ministerstvo škrtá nebo nepřiděluje granty, z nichž neziskové organizace dosud financovaly služby pro veřejnost - poradenství obcím v odpadovém hospodářství, ochranu přírody, vzdělávací projekty,“ uvedl pro Novinky mluvčí organizace Arnika Luboš Pavlovič.
Jak dodal, od Motoristů navíc ekologické organizace čelí opakovaným nařčením z terorismu a hrozbám odříznutí od grantů, pokud budou kritizovat vládní politiku.
Omezování možností získat státní financování, ale i slovní útoky na neziskové organizace se dle Přibyla ve srovnání s předchozím vládnutím premiéra Andreje Babiše (ANO) zhoršily. „Aby přežil, musí premiér naplňovat politiku, kterou chtějí Motoristé a SPD,“ poznamenal.
Kdo pomůže Čechům?
Humanitární organizace se proto snaží vládu přimět ke změně postoje. Apelují na ni s tím, že pomoc v zahraničí dává smysl například kvůli prevenci migrace z nestabilních regionů. Zároveň ale zdůrazňují, že škrty ohrožují i domácí pomoc.
„Snažíme se, aby vláda pochopila, jaký dopad mají škrty na Česko,“ uvedla pro Novinky ředitelka neziskové organizace Adra Miroslava Čančíková Illetšková.
Adra se věnuje především pomoci lidem v nouzi. Jen v Česku sdružuje tři a půl tisíce dobrovolníků a její zaměstnanci mají zkušenosti s humanitární pomocí, její organizací i výběrem financí na ni. O část těchto zaměstnanců ale kvůli škrtům přišla.
„Museli jsme kvůli nim propustit asi dvacet zaměstnanců na centrále. V důsledku to znamená, že kdyby přišla humanitární katastrofa, jako bylo tornádo na jihu Moravy v roce 2021 nebo povodně v roce 2024, tak máme mnohem menší možnost pomoci,“ řekla Čančíková Illetšková.
V oblasti zahraniční humanitární pomoci Adra letos přišla o padesát milionů korun, které představovaly pětinu jejího rozpočtu. Kvůli tomu omezila činnost v osmi zemích. Chybějící peníze se alespoň částečně snaží pokrývat z darů veřejnosti. „Naši dárci se k tomu postavili skvěle. Často jsou to i voliči vládních stran, kteří nám říkají, že tak chtějí kroky vlády napravit,“ poznamenala ředitelka.
Stát je pomalý
„Slýchám argument, že při katastrofě přece pomůže stát. Já si ale pamatuji, jak jsme chodili v Moravské Nové Vsi ještě rok po tornádu a lidé peníze od státu stále neměli. Dostali je s hrozným zpožděním. Od nás ze sbírek je měli druhý týden po té, co se to stalo. Bez solidarity lidí a pomoci nevládních organizací se přírodní katastrofy neobejdou,“ zdůraznila Čančíková Illetšková.
Rychlou pomoc po povodních v roce 2024 poskytla lidem také Diakonie Českobratrské církve evangelické. V návaznosti na rozhodnutí vlády omezit financování, ale Středisko humanitární a rozvojové spolupráce ruší.
„V posledních letech jsme pomáhali obcím v připravenosti na mimořádné situace, jako jsou povodně, působili jsme ve Vietnamu, Kambodži, Myanmaru a samozřejmě na Ukrajině a v dalších zemích. Účinkováním ministra Macinky jsme dospěli k tomu, že v tom nebudeme dále pokračovat,“ uvedl pro Novinky mluvčí Diakonie Dalibor Hála.
„V řadě organizací to funguje tak, že lidé, kteří se primárně věnují pomoci na Ukrajině nebo Blízkém východě, se v případě katastrofy přesunou a pomáhají v Česku, protože jsou to profesionálové a mají know-how. Propustili jsme asi 15 lidí a kdyby teď přišly povodně, tak už nemáme koho povolat,“ zakončil.
