Článek
Upozornil na to v pátek Deník N. Těžba v povrchovém lomu skončila loni, rekultivace ale začala už před 30 lety a zahrnuje aktuálně 4500 hektarů. Rostou tu lesy, vznikly mokřady, jezírka, louky, pastvy. Matz Deníku N v minulých dnech přiznal svůj nestandardní postup v řízení, které řešilo další osud lomu.
Šéf mostecké pobočky úřadu potvrdil, že místo klasické rekultivace se na části území uskuteční méně nákladná přirozená obnova, takzvaná sukcese. A rozhodl i o uvolnění zhruba miliardy korun z rekultivační rezervy skupiny Sev.en, napsal Deník N. Matz také podle serveru přiznal, že si nechal bezplatně pomáhat s úpravami své zahrady od tehdejšího manažera Sev.en Tomáše Šolara.
Báňský úřad proto začal i na žádost ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) případ prověřovat. Podle Štemberky existuje vůči Matzovi podezření ze zneužití pravomoci veřejného činitele, zároveň ale nevyloučil ani možnost úplatkářství. Matzovi proto podle serveru nařídil dovolenou a zakázal mu dále rozhodovat.
„Tím jsme získali prostor shromáždit podklady pro služební hodnocení, jehož výsledkem může být odvolání z funkce předsedy. Zároveň připravujeme podnět pro služební komisi ministerstva vnitra k možnému zrušení služebního poměru. Musíme to ale podložit důkazy,“ podotkl Štemberka. Přímé odvolání Matze z funkce není podle šéfa úřadu možné.
Ministerstvo životního prostředí vyhlásilo od 4. října hnědouhelný lom Československé armády (ČSA) na Mostecku novou národní přírodní památkou. Chráněné území má rozlohu přes 12 kilometrů čtverečních, nachází se v Mostecké uhelné pánvi. Zahrnuje část zbytkové jámy velkolomu ČSA, kde vzniká jezero a kde byla třetina plochy ponechána přirozeným přírodním procesům.
Přirozený způsob obnovy je podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) levnější než konvenční rekultivace a ušetřené peníze poputují prostřednictvím Státního fondu životního prostředí zpět obcím v okolí lomu. Petr Lenc, ředitel těžebních společností Severní energetická a Vršanská uhelná ze skupiny Sev.en nedávno řekl, že zhruba 500 milionů korun věnuje firma státu v podobě pozemků, daně a hotovosti.
