Hlavní obsah

Reálné mzdy v bohatých zemích začaly kvůli konfliktu v Íránu klesat

Zvyšování mezd zaměstnanců ve Spojených státech a Evropě zaostává za rychlejším růstem spotřebitelských cen. Energetický šok vyvolaný válkou v Íránu přidusil předchozí mírné oživení reálných mezd, napsal britský list The Financial Times.

Foto: Getty Images

Přes Hormuzský průliv vozí tankery pětinu světové produkce ropy a ještě větší podíl zemního plynu. Jeho zablokování prudce zdražilo energie.

Článek

Tlak na spotřebitele v USA, Velké Británii a dalších evropských zemích přichází v době, kdy spotřebitelé čelí prudkému zvýšení cen pohonných hmot a letenek, které vyvolalo uzavření Hormuzského průlivu, konstatoval deník.

Inflace v USA v dubnu vyskočila na roční úroveň 3,8 procenta, zatímco průměrné hodinové mzdy vzrostly za rok o 3,6 procenta, což znamená, že ceny rostly rychleji než zisky poprvé za dva roky.

„Válka rozvíří dodavatelské řetězce a posune ceny výše, i kdyby se průliv otevřel zítra,“ řekla hlavní ekonomka KPMG v USA Diane Swonková.

Britští pracovníci čelí podobnému tlaku. Průměrné příjmy rostly v reálných měsících za tři měsíce do března, bez bonusů, a mají výrazně klesnout, protože inflace v nadcházejících měsících podle očekávání poroste.

Také v eurozóně představuje energetický šok novou ránu pro pracovníky, kteří právě získali zpět ztrátu v inflačním šoku v roce 2022.

Zpomalení reálných mezd přichází v době, kdy diplomatické snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě v posledních dnech zesílily, poznamenaly FT. V pondělí cestovali nejvyšší íránští vyjednavači do katarského Dauhá, když znesvářené strany usilují o doladění konečných detailů mírové dohody, která by zahrnovala postupné znovuotevírání klíčového průlivu.

Claus Vistesen z konzultační společnosti Pantheon Macroeconomics očekává, že reálný růst mezd bude v celé eurozóně v roce 2026 blízko nule. Řekl, že už může být „hluboce negativní“ v zemích, jako je Francie, které nemají žádný fiskální prostor na ochranu spotřebitelů.

Rostou tak obavy, že domácnosti omezí výdaje, čímž se zhorší dopad války na hospodářský růst a firmy budou muset propouštět, jakmile poptávka zpomalí.

Na druhou stranu, pokud by zaměstnanci uspěli s požadavky na zvyšování mezd, přiživilo by to podle některých ekonomů inflaci i poté, co ceny energií klesnou.

Michael Feroli, hlavní americký ekonom JPMorgan, podle svých slov věří, že skutečný pokles mezd je „celý o konfliktu na Blízkém východě“. Pokud se Hormuzský průliv znovu otevře a ceny energií klesnou, reálné mzdy podle něj začnou opět růst.

V Česku by měly mzdy i reálně dál růst

Související témata:

Výběr článků

Načítám