Dosud zapovězená místa u hnědouhelného lomu na Mostecku jsou nově trvale přístupná

Nově zpřístupněná místa jsou v okrajových částech lomu a nejlépe jsou dostupná od dvou menších obcí, od Vysoké Pece a z druhé strany od Horního Jiřetína.

„Otevřeli jsme tu část lomu ČSA, která už je částečně zrekultivovaná a částečně zůstává pro přirozenou obnovu. Lidé tu mohou porovnávat, jak vypadá rekultivace a jak jednou bude vypadat to, co ponecháváme přírodě. Mohou i v průběhu času sledovat, jak si krajina vytváří různá zákoutí nebo nebeská jezírka a jak příroda v těchto místech čaruje,“ řekla Eva Maříková, mluvčí skupiny Sev.en Česká energie.

Nově přístupná místa jsou otevřená pěším turistům, ale jsou vhodná i pro cykloturisty. Návštěvníci si tu ale musí dávat pozor, aby nevstupovali do dobývacího prostoru. „V části lomu ještě probíhají další sanační práce. Proto žádáme návštěvníky, aby bedlivě sledovali cedule a nevstupovali tam, kde je vstup zakázán,“ upozornila Maříková.

Jedním z nově zpřístupněných míst je například altán s posezením a slunečními hodinami, odkud je výhled do těžební jámy i na krajinu okolo ní.

„Jsme místní, bydlíme na Červeném Hrádku, rádi jezdíme na kole a zdejší krajina je naše srdcovka. Zpřístupnění míst okolo lomu je tak pro nás další trasou, kam se dá jít nebo jet. Už se těšíme, až to tady bude jednou otevřené celé,“ pochvalovala si v sobotu u altánku cykloturistka Jarka Brzáková.

Virtuálně si turisté mohou prohlédnout i přímo těžební jámu a její bezprostřední okolí, kam se nepovolaní nadále fyzicky nedostanou. Těžařská společnost totiž připravila mobilní aplikaci, která nabízí virtuální prohlídku lomu.

„Její součástí je 14 zastavení, kde se lidé dozvědí mimo jiné o historii těžby, o těžební technice, o rekultivacích nebo o místní floře a fauně. Najdou tam i virtuální prohlídky, například speciálního rýpadla RK5000, které sloužilo k dobývání skrývkové horniny v lomu ČSA a patřilo k největším strojům svého druhu u nás,“ sdělila Maříková.

Několik desítek šťastlivců si v sobotu mohlo nepřístupná místa prohlédnout i fyzicky. Těžaři totiž pro zájemce uspořádali šest zhruba tříhodinových exkurzí, díky nimž se dostali na všechna místa, která jsou běžně nepřístupná a lze je obdivovat jen prostřednictvím aplikace. Počet míst na každou exkurzi byl limitovaný počtem sedaček ve speciálních skříňových vozech na terénních kolech, které jinak rozváží zaměstnance lomu.

Tito návštěvníci se tak mohli zblízka podívat na dno těžební jámy, kde už přibývá voda v budoucím jezeře. Zatím se vodou zaplňuje několik jam, vzniká tak několik vodních ploch, které se v konečné fázi propojí v jedno velké jezero, jež by mělo být ve finále až 120 metrů hluboké.

„Zajímá mě těžba, která končí, ale i ta obnova. Jak to vypadá a jak to bude vypadat. Proto jsem chtěl využít možnost se na to podívat, když to ještě není zatopené,“ řekl jeden z účastníků exkurze, Michal Chlubna.

Část rekultivace v lomu probíhá formou takzvané přirozené sukcese. To znamená, že některá místa, aniž by se jakkoliv upravovala, se ponechají přirozenému vývoji.

„Je to o tom, že terén tady není úplně srovnaný, není dohladka a nezasahuje tu člověk. To znamená, že v místech, která už jsou narušená lidskou činností, se příroda sama regeneruje. V českém prostředí je to unikát, protože jinde je příroda obhospodařována a opečovávána naším způsobem,“ popsala na místě Kateřina Černý Pixová, proděkanka Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity a jedna z výzkumnic, která se zabývá přírodními procesy v bývalém lomu.

Právě fakt, že část rekultivace probíhá formou sukcese, podle ní přispěl k tomu, že veřejnost se do některých míst může dostat už nyní. „Jinak bychom na zpřístupnění čekali několik dalších let a možná i desítek let,“ upozornila akademička.