Povodí Ohře vrátí na Chomutovsku řeku Bílinu z potrubí do koryta, vznikne nový rybářský revír

„Práce by měly být zahájeny v první polovině tohoto roku,“ řekla Novinkám mluvčí státního podniku Dana Zikešová.

Přeložka vodního toku Bíliny do potrubí takzvaného Ervěnického koridoru byla vybudována v 80. letech 20. století v rámci důlní činnosti. Potrubí prochází pravidelnou technicko-bezpečnostní kontrolou, která před časem ukázala, že konstrukce je na konci své životnosti.

V plánu je vrácení 4,7 kilometru dlouhého úseku mezi Mostem a Jirkovem z potrubí do přírodě blízkého stavu, tedy i s meandry a tůněmi, včetně opatření pro migrační prostupnost toku nejen pro ryby, ale i další živočichy.

„V budoucnu se z nového úseku vodního toku může stát rybářský revír stejně jako v jiných lokalitách. Do prvních třech let po zprovoznění očekáváme, že se v řece budou vyskytovat první vodní živočichové a rostliny,“ uvedla mluvčí Povodí Ohře Dana Zikešová. Návrat života do řeky by podle ní měla sledovat Agentura ochrany přírody a krajiny.

„Nejzásadnější je, že vyndáme řeku z trubek a pustíme ji do krajiny,“ uvedl ředitel státního podniku Jan Svejkovský.

Při stavbě podnik využije náhradní koryto, kam Bílinu dočasně přeloží, než bude stavba hotová. Až se voda dostane do nově vytvořeného koryta, prostor začnou obydlovat nejjednodušší organismy, postupně se přidají větší živočichové, jako například korýši, a nakonec ryby.

Původně se počítalo s investicí 117 milionů korun, nyní se částka šplhá ke dvěma stům milionům korun. „Předpokládaná cena vycházela z dokumentace pro povolení stavby. V rámci dokumentace provádění stavby se projekt přesněji specifikoval a z důvodu složitého geologického podloží jsme přistoupili k zajištění těsnící stěnou technologie, aby voda nikam neunikala. Tato technologie je účinná, ale v rozsahu tohoto úseku nákladná,“ vysvětlila mluvčí.

Část nákladů by měla pokrýt dotace z operačního programu Spravedlivá transformace. Povodí na přidělení dotace ještě čeká.

Ervěnický koridor je mohutný násep, který se zvedá ze dna uhelné pánve místy až do maximální výšky 170 metrů. Začíná u Jirkova a vede po dlouhém náspu územím, kde se nacházela již zaniklá obec Ervěnice, až k železniční stanici Třebušice v Komořanech u Mostu. Jeho délka je přibližně 11 km.

Koridor vznikl kvůli rozšiřující se důlní činnosti, kdy bylo nutné přeložit silnici, železnici, ale i řeku Bílinu. Ta byla v dubnu 1981 svedená do čtyř potrubí o průměru 1,2 m a délce 3,1 km. Do potrubí řeka vtéká přibližně 1,5 km za vodní nádrží Újezd. Druhý konec potrubí se nachází poblíž vrátnice lomu ČSA, kde vodu pohání malá vodní elektrárna a dál teče volnou krajinou.

Ervěnický koridor patří dodnes mezi unikátní stavby. Během jeho budování bylo přemístěno 520 milionů m³ zeminy. Některé zdroje dokonce tvrdí, že objem založených zemin dosáhl 940 milionů m³. Největší mocnost výsypky je 130 metrů, převýšení dosahovala až 170 metrů.