Otevření kamenolomu budí na Sokolovsku odpor. Sousední obce varují před kolapsem dopravy

Plánované otevření nového kamenolomu u Jindřichovic na Sokolovsku v Krušných horách budí vášně. Své připomínky mohla veřejnost v rámci probíhajícího posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) zaslat Karlovarskému kraji do pátku 15. května, své „ne“ už k záměru vyslovily nejen prostřednictvím starostky Martiny Majdákové (nestr.) samotné Jindřichovice, ale také sousední obce.

Připomínky přitom směřují nejen k přímému vlivu na životní prostředí nebo k snížené kvalitě života obyvatel v sousedství zamýšlené těžby, ale především k dopravě, která podle zastupitelů postihne mnohem širší oblast.

Podle zveřejněných podkladů má být veškerý provoz z kamenolomu veden po silnici II/210 směrem na Sokolov a Karlovy Vary. V dokumentaci se uvádí přibližně 156 jízd těžkých nákladních vozidel denně. „Jde především o bezpečnost, plynulost dopravy a kvalitu silnice, která celou naši oblast spojuje s krajským centrem. Pokud by měla takovou zátěž zvládnout, musela by mít úplně jiné parametry,“ míní Michal Červenka, starosta Rotavy (VOK).

Podle něj nejde o zbytečné emoce ani automatický odpor vůči podobným projektům. Důležité je otevřeně mluvit o tom, jak mohou podobné záměry ovlivnit každodenní život lidí v regionu. Silnici II/210 totiž využívají denně obyvatelé Rotavy, Kraslic, Jindřichovic i dalších přilehlých obcí při cestách za prací, do škol nebo k lékaři, což se ostatně netýká jen tohoto konkrétního záměru, ale také dalších podobných projektů napříč republikou.

Téma je tedy podle starosty Rotavy zároveň příležitostí k otevření širší debaty o tom, jak mají být podobné projekty posuzovány a jakou váhu mají mít připomínky samospráv i obyvatel regionu.

Obavy o nepřiměřené zatížení tranzitní dopravou na komunikaci I/222 vyjádřila i radnice v Chodově. Podle starosty města Patrika Pizingera (MHNHRM) je už dnes na hranici únosnosti a vede přímo centrem města v blízkosti bytové zástavby i škol. Provoz kamenolomu by přitom znamenal další desítky nákladních vozidel denně. Město proto dlouhodobě trvá na stanovisku, že do doby vybudování severní části obchvatu nebude podporovat projekty vedoucí k navýšení tranzitní dopravy přes území města.

„Chodov i celý region nesly po desetiletí důsledky intenzivní těžby a dnes očekáváme spíše zlepšování kvality života a obnovu krajiny než otevírání dalších těžebních lokalit,“ říká Pizinger.

Předložený záměr však podle něj nepřináší regionu odpovídající přínosy, které by vyvážily jeho dlouhodobé dopady na dopravu, krajinu a životní prostředí. „Není to nic proti rozvoji, není to nic proti těžbě. Jen to znovu ukazuje na nutnost výstavby silničního obchvatu města, protože jinak v Chodově odskáčeme zhoršeným životním prostředím každý průmyslový záměr v našem okolí. A toho jsme si, aspoň myslím, užili v minulosti už dost,“ dodává starosta Chodova.

Krušné hory a Sokolovsko obecně patří k nejdéle průmyslově využívaným oblastem v Česku – od středověké těžby rud přes rozmach uhelného hornictví až po moderní lomovou činnost. Ani těžba kamene v okolí Jindřichovic není novinkou. Nejznámějším místním lomem byl čedičový Kernberg, kde se surovina začala dobývat už koncem 18. století. V průběhu 20. století patřil mezi nejvýznamnější kamenolomy v tehdejším Československu a zásoboval region stavebním materiálem i surovinou pro průmysl.

Lom měl v minulosti i strategický význam. Ve válečných letech zde pracovali nuceně nasazení dělníci a po roce 1945 přešel provoz pod státní podniky. Těžba pokračovala i v dalších dekádách a dosahovala statisíců tun materiálu ročně, než byla v roce 1995 definitivně ukončena.