Článek
ERÚ aktuálně prověřuje ceny tepla účtované v Chodově i za rok 2024 a doposud svou kontrolu neuzavřel. Teď si může ke stávajícímu fasciklu přihodit i další a třeba se celá věc konečně i pohne. „Upřímně nerozumím tomu, co za rok 2024 ještě pořád šetří,“ říká Zdeněk Süssenbeck, jednatel Tepla Chodov.
Součástí prověřování jednotkových cen za teplo ze strany ERÚ byla i jím vedená městská firma, o časové ose kontroly má tedy dobrý přehled. „Trvá to už osm měsíců, to je na mě strašně dlouhá doba. Moc tomu nerozumím, ale pro urychlení nemůžu nic udělat. Energetický regulační úřad je nezávislý orgán, jediný, kdo to může řešit,“ připomíná Süssenbeck.
Nedoplatky za teplo a teplou vodu se jen za loňský rok týkají stovek domácností a rozdíl v ceně za gigajoule účtované Marservisem (cca 1230 korun) a Teplem Chodov je nezanedbatelných 211 korun. Odběratelé ve městě s přibližně dvanácti tisíci obyvateli by tedy podle odhadu jednatele městské společnosti ušetřili dohromady nějakých 38 milionů korun. To už jsou pořádné peníze.
Je to šrot. A za ty peníze?
A to jsou v kalkulaci městské společnosti zahrnuty i náklady na údržbu a renovaci teplovodní soustavy, kterou si před pár týdny po vleklém soudním sporu do své správy v zoufalém stavu převzala. „Co si budeme povídat, je to šrot. Ale musíme s tím nějakou dobu vydržet,“ uvědomuje si Süssenbeck.
Stav zřízení spravovaného po léta „salámovou“ metodou, se snaží městská společnost postupně napravit. Nejprve ty nejnutnější věci, v havarijním stavu. „Pomalu se posouváme ke standardnějším opravám a údržbě, pořád ale budeme hasit ty největší požáry,“ předpokládá jednatel Tepla Chodov. „Máme léto a část podzimu na to, abychom dali všechny stanice postupně do kupy. A to ani nemusím připomínat, co všechno si Marservis z těch stanic odnesl, takže doplnit nutně budeme muset i strojní vybavení,“ dodává Süssenbeck.
S velkými investicemi do zařízení minimálně do konce tohoto roku nepočítá, do budoucna jsou ale nevyhnutelné, ať už kvůli na současné poměry už poddimenzované soustavě nebo velkým tepelným ztrátám. A investice to bude opravdu velká. „Pokud vezmu, že každá stanice vyjde v průměru na čtyři miliony korun a ve městě jich máme sedmnáct… to neuděláme za rok nebo dva,“ říká Süssenbeck.
Papír snese všechno
Neutěšený stav soustavy je ostatně také hlavním důvodem pochybností o ceně za teplo účtované Marservisem. Ta současná účtovaná městskou společností je i po zahrnutí všech fixních nákladů stále nižší, a to výrazně, na což radnice ve svém podnětu směřovaném k ERÚ poukazuje.
„Papír ale snese všechno,“ zasměje se hořce Süssenbeck. Sám nepředpokládá, že by měl Marservis ve svém účetnictví oddělený provoz centrálního rozvodu tepla (CZT) ve městě od svých dalších aktivit a do svých nákladů tak mohl snadno promítnout i ty další, které se k CZT přímo nepojily. „Pokud by tomu tak bylo, byl bych hodně překvapený,“ dodává jednatel Tepla Chodov. „Kalkulace tam asi nějaká pravděpodobně bude, ta práce ale prostě provedená není. A to je celý ten problém, jestli takhle hluboko ERÚ při své kontrole vůbec půjde,“ míní.
Miliony ve vzduchoprázdnu
V současné době už má Teplo Chodov uzavřené smlouvy se všemi odběrateli ve městě. Dodávky tepla od SUAS Teplárenské hradí od března. Dluh Marservisu, který předtím teplo odběratelům účtoval, se ovšem do té doby vyšplhal na 83,5 milionů korun. „Na tom se nic nezměnilo, pořád nám dluží. Pokud bychom ty peníze měli, poslali bychom je obratem SUAS Teplárenské a hned by to bylo všechno veselejší,“ připomíná Süssenbeck stále trvající závazek vůči výrobci tepla. „V té věci jsme naštěstí zajedno, bojujeme na jedné straně, za to jim patří obrovský dík. Oni samozřejmě dobře ví, že my ty peníze nedržíme,“ dodává jednatel Tepla Chodov.
Smutné je podle něj to, že Marservis peníze za teplo sice od lidí vybral, ale už je neposlal dál. „A teď se skoro tváří, jako by byl ten nejublíženější na světě. To je neuvěřitelné,“ zakroutí hlavou Süssenbeck.
