Článek
Krojovaní, děti, učitelé, rodiče, místní… Ti všichni kolem čtvrté hodiny začali vzácné hosty vyhlížet a brzy se dočkali.
„Jsem nesmírně ráda, že tady s vámi můžu být,“ řekla jim na nové školní zahradě nejmladší dcera vládnoucího knížete Hanse Adama II.
Rodina Lichtenštejnů navázala ihned po tornádu kontakt s vedením obce prostřednictvím Michala Růžičky, dnešního Zvláštního zmocněnce Nadace knížete z Lichtenštejna. Hledala možnosti, jak co nejefektivněji v těžkých dnech pomoci.
Slavnosti v Hruškách na nové zahradě mateřské školy se zúčastnili zástupci rodiny Lichtenštejnů.
„Protože naše rodina žila po staletí na jižní Moravě, bylo to poměrně rychlé rozhodnutí, po tornádu přispět na obnovu zničených oblastí,“ řekla Tatjana Lattorff.
Chtěli projekt, o který nebyl zájem
Nadace hledala projekt opomenutý státem či jinými sponzory. Hned na podzim proto vedení obce nabídlo knížecí rodině projekt rekonstrukce zahrady u zdejší mateřské školy.
Na opravu budovy dal peníze stát, školní zahradu ale plánoval obnovit jen částečně. Proto se nadace chopila příležitosti a rozhodla se přispět.
„Starostka obce a silná komunita, která přišla s tímto projektem obnovy zahrady, nás nadchly,“ řekla ve středu v Hruškách princezna Tatjana.
Zahrada kombinuje odpočinkovou část i tu edukační.
Podmínkou Lichtenštejnů bylo, aby řešení vycházelo z nejnovějších trendů ohledně udržitelnosti využitých materiálů, designu i pedagogických nároků. Zahrada proto kombinuje jak odpočinkovou část, tak tu edukační. Projekt vytvořily dvě architektky, Miroslava Beňová a Jitka Jiříčková.
„Výsledek mě těší, je to promyšlené, skvěle naplánované, pro každé z dětí úplný sen,“ rozhlížela se po zahradě Tatjana Lattorff.
Čekání na stromy
Jediné, co školní zahradě chybí, jsou stromy. V obci jich po ničivém tornádu moc nezůstalo. „Zahrada je krásná, teď ještě musíme počkat, až nám povyrostou stromy, protože bez vzrostlých stromů tu máme výheň,“ řekla ředitelka mateřské školy Lenka Předínská.
Kompletní rekonstrukce zdevastované mateřské školy po tornádu byla hotová za necelý rok a vyšla na čtyřicet milionů korun. Zahrada s interaktivními prvky pak stála deset a půl milionu korun. Pět darovala rodina Lichtenštejnů.
„Necelého čtyři a půl milionu jsme dostali z dotací ministerstva pro místní rozvoj. Šest set tisíc korun pak z darů Jihomoravského kraje a čtyři sta tisíc jsme doplatili ze svého,“ upřesnila starostka obce Jana Filipovičová (KDU-ČSL/SPOLU).
Titul čestného farníka pro princezny
Ještě před návštěvou v Hruškách nahlédli zástupci rodu Lichtenštejnů do římskokatolického kostela sv. Jakuba v Moravské Nové Vsi. I tento kostel poničilo tornádo.
„Vláda Lichtenštejnského knížectví na jeho opravu uvolnila tehdy 20 tisíc švýcarských franků, tedy více než 460 tisíc korun,“ uvedla Iva Haghofer z Kanceláře zvláštního zmocněnce pro Českou republiku.
Princezny Tatjana Lattorff Liechtenstein a Maria-Pia Kothbauer Liechtenstein se staly čestnými farníky v Moravské Nové Vsi.
Peníze farnost využila na restaurování dvanácti historických oken s uměleckými vitrážemi. Ve středu si je prohlédly princezny Tatjana Lattorff Liechtenstein a Maria-Pia Kothbauer Liechtenstein, velvyslankyně knížectví v České republice. Místní farář Zdeněk Fučík oběma udělil titul čestného farníka farnosti.
Život po tornádu je jiný
Princezny se zajímaly také o to, jak se lidem v oblasti zasažené tornádem žije. Starostka Moravské Nové Vsi Zuzana Jandáková (PROSPERUJÍCÍ MORAVSKÁ) jim pustila video se záběry bezprostředně po tornádu. „Jak je vám, když to znovu vidíte, jaké máte pocity?“ ptala se se zájmem Maria-Pia Kothbauer Liechtenstein.
Moravská Nová Ves byla z obcí zasažených tornádem poničena nejvíc. Poškozeno bylo na 370 domů, 30 jich bylo určeno k demolici. „Naše střechy odletěly do Mikulčic a teď bychom mohli sloužit jako vzorník střešní krytiny,“ řekla pobaveně starostka, ale hned dodala: „Psychický stav obyvatel našeho městysu není dobrý, každý větší vítr, bouřku vnímáme jinak, hůř.“
