Článek
Nafouknuta bude při příležitosti mezinárodní konference, na níž se do Brna sjedou astrofyzikové z celého světa, aby se bavili o výzkumu veleobří černé díry v centru naší galaxie. Je tak velká jako naše Sluneční soustava a patří k největším záhadám vesmíru.
„Chceme především veřejnosti ukázat, že mají mylné představy o černých dírách. Nefungují jako odtok ve vaně, z něhož se vytáhl špunt a nyní vstřebává vodu. V případě černých děr vše kolem (hmotu, světlo, záření, čas a prostor). Jsou to třírozměrné objekty podobné právě koulím,“ řekl Novinkám ředitel brněnské hvězdárny, která nechá maketu vyrobit, Jiří Dušek.
Model bude šestimetrovou nafukovací koulí. Nebude to jen tak obyčejná černá koule. Bude představovat černou díru, která by skutečně vznikla, kdyby se do koule o průměru šesti metrů stlačila planeta Jupiter. Ve srovnání se Zemí je Jupiter gigant. Lze do něj vtěsnat 1321 Zemí.
Černá díra bude další z nafukovacích maket brněnské hvězdárny. Za jejich prohlídkami míří každé léto do parku na Kraví hoře pod brněnskou hvězdárnou tisíce milovníků vesmíru.
Na brněnské hvězdárně se netají tím, že dělají vědu s humorem, takže na vizualizaci je „maketa černé díry za velmi, velmi tmavé noci“. Žert ovšem neznamená, že maketa nebude.
Květnovou konferenci astrofyziků uspořádá Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity v Brně společně s Mezinárodní astronomickou unií (IAU) a hvězdárnou. Dušek vysvětlil, že veleobří černá díra v centru naší Galaxie je pro ně velkou vědeckou záhadou.
Ve vesmíru jsou dvě kategorie černých děr. Do první spadají ty menší - klasické, které jsou srovnatelné s hmotností hvězd. Do druhé kategorie patří veleobří černé díry v centrech galaxií, kolem nichž hvězdy a planety rotují. „Všichni sice velmi dobře známe pojem černá díra, ale vlastně pořádně nikdo neví, co to je, a především jak to přesně funguje,“ uvedl Dušek.
Černá díra je zvláštní objekt, v němž jsou fyzikální děje vyhnány do extrémů. Astrofyzikové se o ně zajímají, protože díky nim mohou zjistit nové poznatky o tom, „jak fyzika funguje“.
Podíl vědců z ČR na poznávání těchto zákonitostí je zásadní. Až dosud se astronomové domnívali, že černé díry fungují jako „kosmické vysavače“, které pohltí vše kolem. Díky novému výzkumu brněnských vědců ve spolupráci s jejich japonskými kolegy se ale ukazuje, že jde spíše o „neefektivní strávníky“. Plyn, který k dírám proudí, není pohlcen, ale je vyvrhován zpět do prostoru v podobě silných výtrysků a větrů. Právě to pak brání chladnutí plynu a prachu tak, aby z něj vznikaly hvězdy.
Za prohlídkou maket vesmírných těles z brněnské hvězdárny míří každé léto tisíce lidí.
