Článek
„Rozměry parkovacích stání se v průběhu času skutečně měnily, a to právě v reakci na vývoj automobilového parku,“ uvedla mluvčí Technické správy komunikací Barbora Lišková. Jednoduše řečeno – auta se od 80. let minulého století vyrábějí čím dál větší, ať už kvůli pohodlí, bezpečnosti, nebo designu.
Nejstarší parkoviště, jako je například P+R Opatov, Skalka I nebo Zličín I, tak byla budována v 90. letech podle tehdejších méně velkorysých norem. Počítaly s výrazně menšími rozměry vozidel. Šířka stání se zde pohybuje okolo 2,25 metru až 2,3 metru, což dnes nemusí stačit pro běžné rodinné SUV.
Na P+R parkoviště na Opatově přijel v deštivém zářijovém ránu řidič v šedém kombíku BMW trojkové řady. Nejprve přejel dál jediné volné místo, jestli někde nenajde víc prostoru, pak se ale vrátil a zacouval do něj.
„Je pravda, že jsou tady místa k parkování užší než jinde – třeba když parkuju nedaleko v obchodním centru Chodov,“ potvrdil po vystoupení muž z Vysočiny. Zároveň byl ale rád, že zaparkoval, a jako svůj nejhorší zážitek okomentoval parkovací dům v Táboře u Jordánu, jehož spirálovitý výjezd vzhůru je prý tak úzký, že při cestě nahoru musel i párkrát couvnout, aby se vytočil.

Zacouváno. V jednom člověku je to ideální, jinak je lepší, když ostatní vystoupí dřív.
Na Opatově je vidět, že mnozí řidiči už přemýšlejí, jak zaparkovat tak, aby si vzájemně co nejméně překáželi při nástupu a výstupu. Snaží se třeba popojet co nejvíc k jedné straně pruhu, a kdyby to tak dělali všichni, vychází to.
Což se ale neděje, navíc se i v tomto ideálním případě dá pohodlně vystoupit jen z poloviny vozu. Delší auta zase stojí mezi bílými pruhy mírně našikmo. A když přišla čtyřčlenná rodina s dítětem k fordu mondeo, řidič musel nejprve vycouvat, aby ostatní mohli nastoupit bez omezení.

Nejprve vyjet z úzkého parkovacího místa, potom teprve nastoupí ostatní. I to je řešení.
Vývoj ve velikosti parkovacích míst v Praze je dobře patrný při porovnání starších parkovišť, kde může být parkování s moderním větším vozem obtížnější, jako na Opatově, a nových parkovacích domů P+R na Černém Mostě, v Letňanech, v Butovicích nebo nejnověji v Roztylech.
„Ty už plně vyhovují současným normám a poskytují podstatně vyšší uživatelský komfort,“ zmínila Lišková s tím, že současná norma je 2,5 metru na šířku a minimálně 5 metrů na délku. Šířka krajního stání, například u zdi nebo sloupu, je 2,75 metru.

Rychlé přeměření na starším typu parkoviště na Opatově ukázalo šířku jednoho běžného místa 2,25 metru, pro malou šedou toyotu, která zde stála, zcela ideální. Cedule na plotu tady navíc upozorňují, že od začátku září tu bude ještě celý rok o 101 míst méně kvůli stavbě nového P+R parkovacího domu na sousedním pozemku, kde už vzniknou širší místa podle nových norem.

Přeměření místa na Opatově ukazuje 2,25 metru podle kdysi platné normy. Nyní je to 2,5 metru.

Přeměření místa na Opatově
Technická správa komunikací na starších parkovištích pruhy nepřemalovává a ani se ke zvětšování ploch nechystá. Důvod je čistě tabulkový. „Pouhé překreslení parkovacích míst na staré ploše by vedlo k nežádoucímu efektu – snížilo by celkovou kapacitu parkoviště, což je v rozporu s potřebami města,“ dodala mluvčí Technické správy komunikací.
Vedení Prahy zatím využívá jediné řešení – kde je to technicky možné, dochází na starých parkovacích plochách k výstavbě nových parkovacích domů, což kapacitu navyšuje. Zcela nové parkovací domy za jeden a čtvrt miliardy korun vyrostou u konečných stanic metra na Zličíně a ve Strašnicích. Výstavba jednoho stání dnes vychází zhruba na milion.