Žena uměle otěhotněla v době rozvodu. Vymazat exmanžela z rodného listu soudy nedovolily

Případ se týkal ženy, které se dlouhodobě nedařilo otěhotnět. S tehdejším manželem proto zkusila umělé oplodnění prostřednictvím dárce, jenže to se povedlo ve chvíli, kdy spolu už pár nežil a připravoval se na rozvod. Dítě se ale narodilo v tzv. ochranné lhůtě po rozvodu, a proto byl do rodného listu jako otec zapsán nyní již exmanžel.

Matka se proto obrátila na soud s návrhem na popření otcovství, s čímž souhlasil i bývalý manžel. Jenže okresní soud v Břeclavi páru nevyhověl a upozornil, že žena při výslechu uvedla, že se intimně v danou dobu s nikým jiným nestýkala.

Proto podle verdiktu platí dikce zákona, podle níž pokud žena otěhotní pomocí asistované reprodukce se souhlasem muže, je tento muž právně považován za otce – bez ohledu na to, čí genetický materiál byl použit. Výjimkou je pouze situace, kdy je prokázáno, že matka otěhotněla jinak.

K odvolacímu soudu se žena nachystala lépe a vzpomněla si, že přeci jen souložila s neznámým cizincem, jehož jméno, natož adresu ovšem nezná. Odvolací krajský soud to označil za argumentaci na „hraně zneužití práva“, nicméně verdikt nezměnil, protože otcovství neznámého cizince by se muselo prokázat, což zjevně nejde.

Žena se tak obrátila na Nejvyšší soud, setrvala na tvrzení o cizinci a dodala, že je v rozporu s nejlepším právem dítěte, aby mělo v rodném listě zapsáno otce - exmanžela - ačkoli s ním nebude mít žádný vztah. „Uvedený stav nenaplňuje účel právní úpravy, která má primárně chránit skutečné rodinné vazby a stabilitu dítěte, nikoliv zakládat právní fikci v rozporu s realitou,“ dodala žena.

U senátu Nejvyššího soudu v čele s Lubomírem Ptáčkem ale také nepochodila. „Otcovství k dítěti vzešlému z umělého oplodnění není dílem náhody, jako tomu může být u přirozeného početí, ale jde o úmyslný právní a morální závazek, a to nejen ve vztahu k matce, ale především vůči dítěti, které z vůle obou rodičů touto cestou přijde na svět,“ připomněli soudci v rozhodnutí, které ve čtvrtek zveřejnili.

„Primární je zde tedy ochrana zájmu dítěte, které se narodí za pomoci asistované reprodukce, na právně uznaného otce, pokud byl zákrok proveden s jeho souhlasem. Souhlasí-li muž s umělým oplodněním ženy, zakládá to jeho právní otcovství k dítěti, které se v důsledku tohoto zákroku narodí. Toto otcovství nelze popřít, ledaže je prokázáno, že početí nenastalo v důsledku umělého oplodnění,“ zakončili soudci.