Článek
„To, že vyhovíme ústavní stížnosti a nálezem zrušíme napadená rozhodnutí, jsou jednotky procent. Zbytek je většinou odmítnut z důvodu jejich zjevné neopodstatněnosti,“ řekl Novinkám Baxa. Jinými slovy jde o záležitosti, ve kterých není zásah Ústavního soudu (ÚS) nutný.
Za první pololetí letošního roku přijal ÚS zatím na dva tisíce podání. Vůbec nejvíce v historii, konkrétně 4912, jich do jeho podatelny doputovalo v roce 2012. V posledních letech se počet stabilizoval na zhruba třech a půl tisíce ročně.
„Jistě nám to bere část kapacity, kterou bychom mohli a měli věnovat důležitým případům, které soud projednává v plénu 15 soudců, jako jsou návrhy na zrušení zákonů nebo jejich částí,“ vysvětlil předseda.
„Ono je to zadarmo“
Mezi neopodstatněné se řadí zejména stížnosti, kdy účastníci pouze opakují argumenty z řízení u obecných soudů. Nebo ty, ve kterých si stěžují na věci, které už ÚS v minulosti řešil.
Podle ústavního právníka Jana Kysely je častá situace, kdy stížnost ani není na ústavní úrovni. „Mohou to být s prominutím úplné bláboly. Může to být skupina případů, kdy má ÚS pocit, že už to řekl mnohokrát a není to třeba říkat znovu. Typická bude situace, kdy řekne, že došlo k porušení práva, ale na úrovni podústavního,“ přiblížil Kysela.
Baxa se domnívá, že lidé často přistupují k ústavním stížnostem ledabyle: „Účastníci doufají, že se judikatura změní, nebo ji ani neznají, tak pošlou ústavní stížnost. Ono je to zadarmo. My jim říkáme, že tohle jsme přece vyřešili nebo to vyřešily obecné soudy.“
Příkladem opakování argumentů může být stížnost někdejšího disidenta a politického aktivisty Johna Boka. Jak v dubnu informovaly Novinky, na ÚS se obrátil kvůli dvěma a půl tisíce korun odškodného, které chtěl za nepřiměřenou délku přestupkového řízení. V něm se ocitl kvůli stanování před úřadem vlády, kde společně s Jiřím Gruntorádem držel protestní hladovku.
„Na závěrech obvodního soudu neshledává Ústavní soud nic neústavního. Ostatně stěžovatel tyto závěry nijak kvalifikovaně nevyvrací, pouze opakuje argumentaci přednesenou již v řízení před obvodním soudem,“ reagoval na stížnost senát ÚS v čele se soudcem Zdeňkem Kühnem.
V USA si soud vybírá
Zahlcenost ÚS označil za „věčný problém“ jeho někdejší předseda Pavel Rychetský, který v rozhovoru pro spolek právníků Všehrd v roce 2020 vyzdvihl systém fungující v USA. „Ten americký model certiorari bych samozřejmě u nás docela rád přivítal, ale v trochu jiné poloze,“ uvedl.
Na americký systém poukázal i Kysela. „Americký Nejvyšší soud si tam vybírá, co je hodné jeho pozornosti, zda ta právní otázka není důležitá jen pro jednotlivého stěžovatele, ale má nějaký obecný právní význam,“ vysvětlil Kysela.
Baxa i Kysela se shodují, že změna zákona o Ústavním soudu ale není na stole. „Pokušení, aby zákon byl měněn i jiným způsobem, než by bylo namístě, je totiž velké. Zejména v době, která je vzrušená, to chce chladnou hlavu a klidné časy,“ uvedl předseda soudu.
„Jde hlavně o to, jak se ÚS s neopodstatněnými stížnostmi vypořádá, jak vypadají odmítací usnesení, jestli jsou několikaodstavcová, nebo několikastránková,“ doplnil Kysela.
