ANO chce vrátit povinné veřejné práce, v minulosti je přitom stopl Ústavní soud

Předseda ANO Andrej Babiš v předvolebním videu uvedl „že ANO má skvělý plán, jak zatočit se zneužíváním sociálních dávek. Proplácení sociálních dávek přejde z úřadu práce na obce a znovu se zavede veřejná služba“.

Reformu vyplácení dávek má v hnutí podle Babiše na starosti starostka Bíliny Zuzana Schwarz Bařtipánová, která je jedničkou v Ústeckém kraji. Podle ní dnešní systém, kdy jsou veřejné práce pouze dobrovolné a nejsou napojené na sociální dávky, nefunguje.

„Dávkový systém by měl být pro osoby, které nemají zdravotní handicap a mohou pracovat, pouze dočasný pro překlenutí obtížného období bez práce a neměl by být živností pro generace v některých rodinách,“ řekla Novinkám Bařtipánová.

Dodala, že nejde, aby lidé měli jen práva, a ne povinnosti. „Což bohužel v současné době úplně nefunguje a my jako starostové obcí se sociálně vyloučenými lokalitami o tom opravdu víme své,“ poznamenala.

Jak bude ANO chtít obejít rozhodnutí Ústavního soudu, který povinnou veřejnou službu zakázal, už neuvedla. Vláda Petra Nečase prosadila ve svém reformním balíčku, že pokud někdo odmítl veřejnou práci, která byla maximálně 20 hodin týdně, tak přišel o podporu v nezaměstnanosti. Předseda soudu Pavel Rychetský tehdy uvedl, že povinná veřejná služba je v rozporu s některými ustanoveními Listiny základních práv a svobod. Zároveň odporuje zákonu o zákazu nucené práce. „U uchazečů o práci může povinnost vykonávat veřejnou službu způsobovat ponížení dotýkající se jejich vlastní důstojnosti,“ prohlásil Rychetský.

Podle místopředsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Jiřího Vaňáska a odborníka na sociální systém bude ANO muset hledat jiné cesty, jak dávky s veřejnou službou propojit. „Jistě o rozhodnutí Ústavního soudu hnutí ANO ví. Ale mohli by povinnost veřejné služby navázat na snížení nebo zvýšení dávky. To by nebylo v rozporu se zákony, ale byl by to motivační krok, aby se lidé, kterým nebrání nic pracovat, více snažili,“ řekl Vaňásek.

ANO by se chtělo také vrátit k praxi, kdy sociální dávky vyplácí obecní úřady, a ne úřad práce. Podle Bařtipánové by to mělo logiku, protože veřejnou práci pro nezaměstnané zajišťují městské a obecní úřady.

„Dnes sociální práci zajišťují města nebo obce s rozšířenou působností, ale sociální práce, která by měla pomoci občanům dostat se z krizové situace a sociálního vyloučení je pouze dobrovolná, není nijak provázána se systémem sociálních dávek a tedy nemůže být bez tohoto propojení nikdy efektivní,“ uvedla Bařtipánová.

S tím ale nesouhlasí ministerstvo práce a sociálních věcí, podle kterého se ukázalo, že výplata prostřednictvím úřadů práce je efektivnější a levnější. „Dává smysl také proto, že není cílem pouze vyplácet peníze, ale především klientům pomoci i jinak. Úřad práce nabízí kompletní poradenství, pomáhá dotyčnému najít pracovní uplatnění a zorientovat se na trhu práce, zprostředkuje rekvalifikaci,“ reagoval mluvčí ministerstva Jakub Augusta. Dodal, že se podařilo prosadit systém tzv. superdávky, díky níž se systém nejen zjednodušil, ale úřady mohou snáze zkontrolovat finanční situaci celé rodiny nebo to, jestli lidé skutečně sociální pomoc potřebují.