Důchodová reforma u Ústavního soudu obstála

Soudcem zpravodajem je Jiří Přibáň. Ten se ve svém rozhodnutí musel vypořádat s námitkami poslanců ANO, kteří schválení označili za protiústavní. „Koaliční většina zneužila své převahy nad opozicí a vykládala jednací řád Poslanecké sněmovny účelově a svévolně,“ tvrdili poslanci v návrhu.

Poslanci poukázali například na předčasné ukončení rozpravy ve všech třech čteních ve Sněmovně za situace, kdy byly přihlášeny ještě desítky poslanců. S podobnou argumentací ovšem ANO už několikrát neuspělo u jiných zákonů, kdy Ústavní soud poukázal na opoziční obstrukce a nemožnost je prolomit.

A nejinak tomu bylo i v tomto případě. „Projednávání nyní posuzovaného zákona navzdory zkrácení rozpravy v prvním, druhém i třetím čtení dostatečně vyvažuje práva parlamentní většiny a menšiny. Stručně řečeno, většina má právo vládnout a menšina musí mít reálnou možnost vyjádřit svůj názor, což bylo v tomto případě naplněno,“ upozornil Přibáň.

Hnutí ANO prý výsledek dnešního jednání víceméně očekávalo. „Po těch předchozích rozhodnutích se to dalo očekávat. Do budoucna určitě věk odchodu do důchodu zastropujeme na 65 letech a provedeme revizi všeho, co vláda v této oblasti schválila. Například v oblasti valorizace,“ řekl místopředseda Sněmovny Aleš Juchelka, který je stínovým ministrem práce hnutí ANO.

„Ústavní soud rozhodl jasně. Důchodová reforma platí. Kdyby hnutí ANO věnovalo stejnou energii spoluvytváření důchodové reformy jako psaní neopodstatněných stížností a nekonečným obstrukcím, udělalo by lépe. Mohli prosadit i své návrhy, ale to by ovšem nějaké museli mít!“ okomentoval pak rozhodnutí na síti X ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

„Jak se ukázalo na řadě společných jednání včetně toho u pana prezidenta, nemají nic kromě trapných výmluv a nereálných předvolebních slibů s cenovkou až 120 miliard korun ročně bez jakékoli představy, kde na to vzít,“ dodal.

Soudce Přibáň upozornil, že opozice měla velký prostor pro své vystoupení, ostatně opoziční zákonodárci vystoupili v debatě zhruba 600krát. V té souvislosti připomenul vystoupení lídra hnutí ANO Andreje Babiše. Ten se přímo přihlásil k obstrukcím. „Hlásím, že Alenka (Alena Schillerová, pozn. red.) mě pověřila obstruovat, obstruovat, takže budu mluvit dlouho, dlouho,“ uvedl při jednání v říjnu 2024 Babiš.

„Vystoupení Andreje Babiše trvalo celkově 2 hodiny 51 minut, přičemž jeho značná část zjevně nesouvisela s předmětem nyní posuzovaného zákona,“ zdůraznil Přibáň.

Ústavní soudci také poslancům znovu připomněli, že by se měl reformovat jednací řád Sněmovny, aby napříště zajišťoval, že dostojí jak principu rozhodování vycházejícího z vůle většiny vyjádřené svobodným hlasováním, tak principu ochrany menšin.

Poslanci ANO také navrhovali, že pokud by ústavní soudci neshledali proces přijetí jako vadný, měl by přesto podle opozičních poslanců soud novelu zrušit, neboť samotné zvýšení odchodu věku do důchodu na 67 let je podle ní protiústavní a v rozporu s mezinárodními závazky.

Ani tento argument ale u pléna Ústavního soudu neobstál. Podle soudce Přibáně by zvýšení věku odchodu do důchodu mohlo zasáhnout do práva na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří pouze v případě, v němž by šlo o zvýšení excesivní.

„To se však v posuzovaném případě nestalo. Napadená právní úprava je podložena četnými demografickými ukazateli, mezi něž patří pokles pravděpodobnosti úmrtí a s ním spjaté zvýšení očekávané doby dožití. Nárůst důchodového věku je pouze přidruženým projevem demografického vývoje a přiměřenou reakcí na něj,“ uvedl Přibáň.

Soudci se usnesli, že reforma je koncipována jako součást ozdravení veřejných financí, což je ústavně souladný cíl. Žádné svévolné zásadní snížení standardu sociálního práva na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří soudci v reformě nenašli.

„Důchodová reforma, jejímž středobodem je především zvýšení důchodového věku, reaguje na skutečnost, že dosavadní úprava v oblasti základního důchodového pojištění s ohledem na zmíněné demografické ukazatele do budoucna směřovala k vysokým deficitům důchodového účtu,“ stojí v rozhodnutí soudu.

Opozice nepochodila ani s námitkou, že se nepřípustně zúžil výčet profesí, které mají nárok na dřívější penzi bez krácení pobírané částky.

„Z podstaty práva na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří dále nelze dovodit, že by zákonná úprava měla při stanovení důchodového věku v důsledku výkonu rizikové práce zvýhodnit určitou přesně vymezenou skupinu osob. Určení této kategorie tak zůstává projevem politického uvážení zákonodárce,“ vysvětlil Přibáň s tím, že reforma není ani v rozporu s mezinárodními závazky.

Rozhodnutí Ústavního soudu bylo jednomyslné, žádný ze soudců se nepostavil proti.