Článek
Prezident v rozhovoru s Terezií Tománkovou konstatoval, že svět se momentálně nachází nejblíže konfliktu od konce 2. světové války. Přiklonil se proto k doktríně odstrašování protivníka. Nelze tudíž snižovat obranné výdaje a ohrožovat bojeschopnost NATO.
Pokud by se USA rozhodly NATO opustit a stáhnout své vojáky z Evropy, bylo by to pro ni mimořádně obtížné. Evropa proto podle něj musí posilovat svou obranu.
Neplnění závazků ve výši dvou procent HDP na obranu připustil minulý týden i premiér Andrej Babiš (ANO). „Pro tento rok reportujeme 2,06 procenta, ale Severoatlantická aliance říká 1,78 procenta,“ konstatoval Babiš, že podobně „zkrouhla“ Aliance i reportované výdaje i v minulých letech.
Pavel snižování obranných výdajů dlouhodobě kritizuje a snažil se vládu přesvědčit, aby k němu nepřistupovala.
Pavel se následně v rozhovoru s novinářkou Christiane Amanpourovou věnoval válce Ruska na Ukrajině i konfliktu na Blízkém východě, který může mít značné dopady na ekonomiku.
Následně se vrátil i ke vztahům v NATO a obranným výdajům. „Jsem z toho poněkud nervózní. Čelíme skutečným hrozbám a měli bychom být důvěryhodnější vůči partnerům i občanům,“ řekl prezident, podle něhož si „nemůžeme myslet, že jsme v bezpečí obklopeni přáteli“.
„Hodně to probírám s naší vládou,“ odtušil Pavel, podle něhož je na čase sdělit pravdu o potřebě vyšších obranných výdajů i občanům.
„Musíme se dostat na úroveň, kdy budeme schopni říci, že jsme schopni efektivně bránit náš kontinent,“ řekl Pavel podle něhož bude třeba na dohnání obranného deficitu zhruba deset let.
