Hlavní obsah

Wintr: ÚS by rozhodl ve prospěch Fialy

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Odborník na ústavní právo Jan Wintr je přesvědčen, že prezident Miloš Zeman nemůže odmítat jmenování některých ministrů, které mu navrhl premiér.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Jan Wintr, odborník na ústavní právo

Článek

Prezident Zeman uvedl, že Ústava ČR mu „neukládá povinnost akceptovat každý návrh, který je mu předložen. Naopak, ústavodárcův výraz ‚návrh‘ implikuje, že tento návrh může být jak přijat, tak odmítnut, jinak by nebyl návrhem“. Je to relevantní?

Takto se ústava nevykládá. Převažující výklad je, že vláda je odpovědná Sněmovně, a ne prezidentovi. Takže ve všech komentářích k ústavě stojí, že prezident je návrhu povinen vyhovět s výjimkou, kdy jmenování ministra brání nějaká právní překážka.

Prezident je povinen jmenovat členy vlády, protože to není jeho vláda, ale parlamentní

Prezident tady plní reprezentační funkci. Někdy plní i jinou funkci, a když rozhoduje na návrh, tak to znamená v různých kontextech něco jiného. Ale tady se to odvíjí od toho, že vláda se odpovídá Sněmovně, a ne prezidentovi.

Ústavní právník Aleš Gerloch říká, že vláda je odpovědná Sněmovně, ale až poté, co je prezidentem vláda jmenována…

Toto je ale dlouhodobě menšinový výklad. Opírám se o čtyři komentáře ústavy a všechny říkají totéž.

Zeman Lipavského nejmenuje

Domácí

Podle Aleše Gerlocha také prezident nemusí jmenovat vládu v rozsahu, jak je navržena premiérem, protože ústava nestanovuje, kolik přesně členů má vláda mít. To by obstálo?

Důležité je, že v čele všech ministerstev musí stát člen vlády. A pověřit řízením nějakého ministerstva může prezident jen na návrh předsedy vlády. Čili vláda je jmenována tehdy, kdy jsou jmenováni ministři a pověřeni řízením ministerstev, a to všech ministerstev. Z toho vyplývá, že je třeba vládu jmenovat jako celek a nenechat některá ministerstva neobsazená. S tím systém nepočítá.

Pokud se k Ústavnímu soudu dostane kompetenční žaloba premiéra Fialy, co se dozvíme?

Kompetenční žaloba rozhoduje o rozsahu kompetencí mezi ústavními orgány. Co je kompetenční konflikt, se vykládá poměrně široce. Je to nesoulad orgánů o výklad kompetence.

Fiala: Nominace měnit nebudu

Domácí

Tady by se premiér domáhal toho, že tato sdílená kompetence, že premiér navrhuje a prezident jmenuje, se má vykládat tak, že prezident je povinen jmenovat toho, koho premiér navrhne, a to bez zbytečného odkladu. Pokud tomu nebrání právní překážka. Pokud to Ústavní soud vidí stejně, a předpokládám, že takto rozhodne, tak ve výroku bude toto.

Kdyby rozhodl ve prospěch premiéra Fialy, co bude následovat?

To, co je jasné už teď, že prezident je povinen jmenovat členy vlády, protože to není jeho vláda, ale parlamentní. Pak k tomu bude ještě nález Ústavního soudu, který musí taky uposlechnout.

Když jej bude prezident ignorovat, je to důvod ke zbavení pravomocí?

Je to důvod pro ústavní žalobu. Na tu už je to, myslím, v této chvíli, ale je to na úsudku potřebné většiny senátorů a poslanců, tedy tří pětin přítomných senátorů a 120 poslanců z 200.

Výběr informací o názorech Miloše Zemana na jmenování ministrů

Domácí

Ale pak je tu možnost zbavit prezidenta pravomocí, že není schopen je vykonávat. Na to už stačí nadpoloviční většina přítomných poslanců a senátorů, což pětikoalice má.

Primárně je nástrojem proti porušování ústavy ústavní žaloba. Jinak by to záleželo na konkrétních okolnostech. Nyní k tomu nelze nic říct.

Reklama

Výběr článků

Načítám