Článek
Vlci v Krkonoších podle náhodných pozorovatelů leckdy postrádají přirozenou plachost a úřady vyzývají k obezřetnosti. „Není sebemenší důvod k panice. Vlk v Česku člověka ještě nenapadl. Během plné sezony tady bude tolik lidí, že taková lidská vřava zažene divoká zvířata výš do kopců,“ míní ředitel Stezky korunami stromů Krkonoše v Janských Lázních Miroslav Matas.
Vlci se nedávno objevili kousek od turistické stezky u Hoffmanových bud nad Janskými Lázněmi. Jeden z horalů dvojici možná ročních vlčat vyfotil ze vzdálenosti třiceti metrů. Šlo o první věrohodně zdokumentovaný blízký kontakt člověka a divokého vlka v Česku.
Vlky setkání od věků znepřátelených živočišných druhů nevyvedlo z míry. Jeden si hrál se ztracenou rukavicí, druhý klidně polehával. „Bylo ale znát, že jsou plaší. Když jsme se chtěli přiblížit, utekli,“ doplnil člen skupinky, která vlky zhruba pět minut pozorovala.
Vlčí smečka se podle poznatků ochranářů usídlila v trojúhelníku ohraničeném obcemi Rudník, Mladé Buky a Janské Lázně. Mladí vlci se podle Agentury ochrany přírody ČR měli bez bázně opakovaně přiblížit k lidem u několika podhorských obcí na vzdálenost třiceti až čtyřiceti metrů. „Snížená míra plachosti neznamená, že jde o krotké a ochočené zvíře,“ varuje náměstek královéhradeckého hejtmana, veterinář Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL).
Nekrmte vlky! apelují krkonošští ochranáři
Místní lidé se bojí o psy. „Alespoň s nimi nebudou po horách chodit na volno, což by stejně neměli. Známý mi řekl, že zuby jeho dvou bernardýnů by na vlčí tesáky nestačily. Obavy nepociťuji. Vím, jak se chovat v případě setkání s vlkem. To, že se jim tady líbí, mne nepřekvapuje, mně se tady libí taky,“ konstatoval majitel janskolázeňského penzionu a tamní zastupitel Aleš Cabicar.
„Nemáme žádné signály o negativním dopadu krkonošských vlků na turistický ruch,“ shodli se starosta Janských Lázní Martin Hudrlík (nezávislý) a mluvčí Správy Krkonošského národního parku Radek Drahný.
Co dělat při setkání s vlkem
Blízké kontakty lidí s vlky, nemají zoologové probádané. Vlci začali českou krajinu znovu osidlovat před několika lety a nikdo si netroufá odhadnout, jak se šelmy budou v hospodářsky a turisticky využívaném prostředí chovat. „Pozorování vlků na třicet metrů nejsou běžná, a je proto nutné jim věnovat zvýšenou pozornost. Pokud by se ukázalo, že vlci přítomnost lidí vyhledávají cíleně, například z důvodu, že u člověka očekávají potravu, šlo by o jejich rizikové chování. Zkoumáme možnosti, jak tomu předejít. Prostředky k tomu máme. Nikoliv však odstřel,“ tvrdí odborník na vlky Miroslav Kutal z brněnské Mendelovy univerzity.
Regulovaný odstřel vlků požadují farmáři z Broumovska, jimž vlci do doby, než si lépe zabezpečili stáda, decimovali dobytek na pastvinách po desítkách kusů.