Nekrmte vlky! apelují krkonošští ochranáři

„Nejčetnější pozorování jsou v oblasti mezi Mladými Buky, Janskými Lázněmi a Rudníkem. Zoologové Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) všechna pozorování prověřují a evidují,“ doplnil mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.

Napohled krotší vlci patří podle specialistů mezi mladé jedince. Ostražitost u nich přijde s přibývajícím věkem.

Obezřetnost by měl při setkání s vlkem projevit především člověk. Neměl by se snažit s divokým zvířetem spřátelit ani jej krmit svačinou z batohu. Pozor musí turisté dávat hlavně na psy, již pro vlky představují konkurenci v potravinovém řetězci. Setkání dvou zvířat stejného živočišného druhu končí pro psa většinou fatálně, v lepším případě zraněním.

„Snížená míra plachosti neznamená, že vlk je krotké, ochočené zvíře. Jde o divokou šelmu a vrcholového predátora v české přírodě,“ říká Drahný. „Doporučujeme návštěvníkům Krkonoš mít psí mazlíčky na vodítku. Důrazně nedoporučujeme snažit se vlky krmit nebo jim ve volné přírodě zanechávat potravu. Majitelé horských nemovitostí by venku neměli nechávat zbytky jídla. Snažme se tak vyhnout situaci, kterou známe například ze Slovenska s tamní populací medvědů,“ doplnil.

Turisté by si měli při setkání s vlkem vždy ponechat únikový prostor. „Zvíře nejprve z dálky zkoumá, zda pro něj člověk představuje hrozbu. Chcete-li ho zaplašit, stačí tlesknout rukama, hlasitěji promluvit, aby vás vlk slyšel a uvědomil si, že jde o člověka,“ radí Drahný.

Ochranáři žádají návštěvníky Krkonoš o nahlášení každého pozorování vlků. Důležité je poskytnout informaci o místě setkání, ideálně s GPS souřadnicemi nebo puntíkem v nějaké mapové aplikaci, přesné datum, čas a poznatky o chování zvířete.

Právě na blízká setkání vlků s lidmi se zaměřuje mezinárodní projekt Life Wild Wolf, který probíhá v osmi evropských zemích. V Česku projekt koordinuje Miroslav Kutal z Mendelovy univerzity v Brně.

„Vlci žijí po celé Evropě včetně některých hustě zabydlených oblastí, jako je Itálie nebo Německo. Setkání lidí a vlků jsou stále častější také v Česku. Pozorování vlků na 30–40 metrů nejsou zcela běžná, a je proto nutné jim věnovat zvýšenou pozornost. Pokud vlci přítomnost lidí vyhledávají cíleně, například z důvodu, že u člověka očekávají potravu, šlo by o jejich potenciálně rizikové chování,“ popisuje Kutal.

Chování vlků v Krkonoších zatím nenasvědčuje tomu, že by šelmy, podobně jako třeba na Broumovsku, kde se tamní farmáři dožadují regulovaného odstřelu přísně chráněného zvířete, likvidovaly dobytčí stáda. Poznatky zoologů naznačují, že vlci upřednostňují spíše přirozenou potravu v podobě lesní zvěře, jejichž počet by měli regulovat. „Zkušenosti z Evropy ukazují, že je možné v krajině hospodařit a zároveň zde mohou žít divoké šelmy,“ podotkl Drahný.