Článek
Češi jsou ve vztahu k cizincům dlouhodobě ostražití a nedůvěřiví. Na jednu stranu považuje 56 procent lidí cizince s pobytem v ČR za velké bezpečnostní riziko, zároveň však má 57 procent lidí za to, že našinci přistupují k těmto lidem s předsudky a zaujatostí.
Právo na získání českého občanství bez ohledu na národnost a původ uznává 38 procent dotázaných. V době migrační krize kolem roku 2015 to byla čtvrtina lidí, zatímco předtím zastávalo tento názor kolem 40 procent Čechů.
Dlouhodobě nejpozitivnější vztah mají lidé v Česku ke Slovákům. Na dotaz, jak by nesli, kdyby měli za souseda Slováka, odpovědělo v pozitivním duchu 92 procent respondentů. Oblíbenými sousedy by byli rovněž Angličané (84 procent), Američané (81 procent), Francouzi (78 procent) či Němci (76 procent). Jako problémové se Čechům nejeví ani soužití v sousedství Chorvata (74 procent), Vietnamce či Žida (73 procent).
„Ještě v 90. letech 20. století by přijala Vietnamce za souseda necelá desetina Čechů, po třiceti letech soužití se však přijatelnost Vietnamců mezi českou veřejností zvýšila a v lednu 2026 dosáhla hranice 73 procent - tedy úrovně, kterou sledujeme zejména u cizinců ze západních zemí,“ připomněla agentura.
Mezi nejméně přijatelné sousedy patří Afghánci (21 procent), Arabové (21 procent), respektive Súdánci či Syřané (shodně 23 procent). Nemění se negativní postoje vůči Romům, jejichž přijatelnost za souseda se pohybuje na úrovni 24 procent.
Na úroveň doby 90. let minulého století se naopak dostává přijatelnost Rusů. Nyní by akceptovalo Rusa za souseda 32 procent lidí. „U Ukrajinců je patrná opačná tendence. Zatímco na přelomu tisíciletí by přijala Ukrajince za souseda bez problémů pouze desetina Čechů, v lednu 2026 se pohybovala přijatelnost Ukrajinců jako sousedů na úrovni 46 procent,“ uvedl STEM.
Průzkum proběhl od 16. do 25. ledna a zapojilo se do něj přes 1000 respondentů.
