Hlavní obsah

Kriminalita cizinců v Česku klesá, ale vláda chce dál zpřísňovat

V Česku klesá jak počet trestných činů spáchaných cizinci, tak počet trestně stíhaných zahraničních občanů. Z vlády přesto zaznívá, že je třeba vůči cizincům přitvrdit, abychom je od páchání zločinů odradili. Často je zmiňována kriminalita Ukrajinců. U nich sice počet trestně stíhaných osob roste, stále však platí, že jejich podíl na zločinnosti je menší, než kolik by odpovídalo jejich zastoupení na obyvatelstvu v Česku.

Článek

Když ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) mluvil o prioritách svého resortu, zmínil i navýšení trestních sazeb tak, aby více odrazovaly a aby se nenavyšoval podíl cizinců na celkové trestné činnosti. „Bude to o diskusi o skutkových podstatách, trestných činech, které jsou nejčastější a nejvíce narušují vnitřní pořádek a bezpečnost,“ řekl Metnar na únorové tiskové konferenci.

Dodal, že podíl cizinců na trestné činnosti se v průběhu času nesnižuje. Policejní statistiky Metnarova slova skutečně potvrzují, stejně tak je ale pravda, že celkový počet zločinů spáchaných cizinci i množství stíhaných cizinců meziročně klesá.

Podle policejních statistik spáchali v roce 2024 cizinci 9441 objasněných trestných činů, loni jich bylo 8642, jde tak o významný pokles. Stíhaných cizinců loni bylo 9027, o rok předtím 9113 a v roce 2023 to bylo 9345. I v této kategorii tak dochází k poklesu.

Zároveň však platí i Metnarův výrok o tom, že podíl cizinců na trestné činnosti roste. To je dané jednak tím, že roste počet cizinců, kteří v Česku žijí, a za druhé tím, že dramaticky klesají celková čísla trestných činů. Loni jich bylo 170 051, předloni 173 322, ještě o rok předtím 181 417.

Metnar zatím neuvedl, u kterých trestných činů by chtěl sazby zpřísňovat, o tom se má teprve vést debata. Jiný zákon je však už připraven a pokud ho Sněmovna schválí, mohl by platit od ledna roku 2029.

Týká se zlepšení evidence cizinců. „Další zásadní změnou je posílení možnosti rušit pobyt osobám, které se dopouštějí trestné činnosti, ohrožují veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost,“ řekl ministr ke zmíněnému zákonu.

Hnutí SPD pak opakovaně mluví o tom, že chce zpřísňovat vůči Ukrajincům. Zejména jeho lídr a předseda Sněmovny Tomio Okamura upozorňuje na to, že kriminalita Ukrajinců v Česku roste. Podle policejní statistiky počet stíhaných ukrajinských občanů v absolutních číslech skutečně narůstá – od roku 2023 jich bylo postupně 3477, 3842 a loni 4025.

Je to však třeba dát do souvislosti s tím, že do Česka přišlo významné množství ukrajinských uprchlíků, což se muselo projevit i v policejních statistikách. Zároveň platí, že i loni Ukrajinci páchali méně trestných činů, než kolik by odpovídalo jejich zastoupení v obyvatelstvu.

Konkrétně zmíněných 4025 stíhaných Ukrajinců představuje 5,35 procenta ze všech loni stíhaných osob. V Česku bylo na konci loňského roku podle výroční zprávy ministerstva vnitra 612 953 Ukrajinců, obyvatel bylo podle posledních dostupných dat Českého statistického úřadu 10 897 178. Ukrajinci tak tvořili 5,62 procenta všech obyvatel. Podíl Ukrajinců na trestně stíhaných je tak menší.

Rozhodně tedy neplatí, že by Ukrajinci páchali zločiny výrazně více než ostatní obyvatelé, je tomu právě naopak.

Výběr článků

Načítám