Hlavní obsah

Poslanci pro dnešek s balíčkem skončili, sejdou se zase ve středu

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Aktualizováno

Sněmovna se v pátek sešla na mimořádné schůzi ke třetímu čtení vládního konsolidačního balíčku. Opozice měla opět dlouhé projevy, v pátek proto poslanci nestihli hlasovat. Znovu se sejdou ve středu 27. září. Jednat o balíčku mohou i několik týdnů. Finálně hlasovat lze podle jednacího řádu pouze ve středu a v pátek vždy od 9 do 14 hodin. Program si ale zákonodárci po dohodě schválili hned po začátku schůze, což poslední dobou nebývá zvykem.

Živě: Jednání PSPVideo: PSP

 
Článek

Na páteční mimořádné schůzi poslanci museli nejprve schválit program, který na rozdíl od řádných schůzí není podle jednacího řádu možné upravovat. Hlasování o programu obvykle zdržují řečníci s přednostním právem několikahodinovými projevy.

To se tentokrát nestalo. Zástupci poslaneckých klubů se dohodli a program schválili extrémně rychle, hned deset minut po začátku schůze.

Finálně ale hlasovat nestihli. Nejprve na schůzi vystoupili s přednostními právy a dlouhými projevy šéfové opozičních stran Tomio Okamura (SPD) a Andrej Babiš (ANO) a předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala. Dostalo se i na řečníky z poslaneckých řad.

Opozice pak ale vetovala vládní koalici návrh na to, aby Sněmovna mohla jednat i po 14. hodině. Po dohodě předsedů poslaneckých klubů nakonec schůze skončila ještě dříve.

Znovu se tak zákonodárci k balíčku sejdou ve středu 27. září v 9 hodin ráno. O slovo se jich hlásí ještě téměř 30.

Několik týdnů

První čtení balíčku se v červenci táhlo více než 27 hodin čistého času. Druhé čtení zabralo poslancům začátkem září přibližně 17 hodin. Podle vyjádření koaličních i opozičních poslanců i finální jednání o balíčku potrvá mnoho hodin.

Opoziční návrhy k úspornému balíčku vesměs neprošly

Domácí

„Určitě budeme projednávat toto třetí čtení v několika týdnech, to je zřejmé,“ uvedla například v neděli v Partii šéfka Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).

Šéf poslanců opozičního SPD Radim Fiala se zase nechal slyšet, že jejich poslanci budou „hodně mluvit a budou se snažit, aby koalice balíček neschválila“.

Dohoda? Spíš ne

Pekarová přesto upozorňovala, že věří, že s opozicí nakonec dojdou k nějakému kompromisu. Na to se ale zástupci opozice zatím příliš netváří.

„Jasně deklarovali, že chtějí konsolidační balíček protáhnout Sněmovnou. Že to je největší zvyšování daní od roku 89, všichni víme. Vláda potřebuje z lidí vytáhnout peníze a podřídí tomu všechno, takže se obávám, že žádná dohoda, která by znamenala, že nevytáhnou z lidí tolik peněz, bohužel není možná,“ řekl Novinkám Fiala z SPD.

Podobně se na dohodu netváří ani druhé opoziční hnutí ANO. Tomu koalice odmítla ve výborech téměř všechny pozměňující návrhy.

„Pokud takovýmto způsobem smetou naše návrhy, pak musí očekávat adekvátní reakci,“ zdůraznil pro Novinky první místopředseda hnutí Karel Havlíček.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ve středu novinářům řekl, že se hodlá věnovat jedné nebo dvěma změnám. Konkrétnější být ale nechtěl. Balíček by chtěl mít schválený do poloviny října.

Rozpočtová rada: Samotný vládní balíček nestačí, náraz na dluhovou brzdu jen oddálí

Ekonomika

Pátkem se tak ve Sněmovně rozjel „kolotoč“. Scházet se mohou vždy na pět hodin ve středu a v pátek. A to, dokud se buď nedomluví, nebo dokud koalice nestanoví pevný čas hlasování, jak to v tomto volebním období už několikrát udělala.

Musí ale nechat dostatek času na to, aby k balíčku mohli promluvit opoziční poslanci, jinak vládní změny může smést Ústavní soud.

Zvyšování daní a změny v DPH

Balíček mimo jiné zvyšuje daň z příjmu právnických osob z 19 na 21 procent, slučuje na 12 procent nynější snížené sazby DPH 10 a 15 procent a mění v sazbách rozložení některých položek.

Zavádí také odvod na nemocenské pojištění zaměstnanců, ruší některé daňové výjimky a zvyšuje daň z nemovitostí. Součástí je i úprava spotřebních daní, daně z hazardu nebo snížení státní podpory stavebního spoření.

Předloha má pomoci podle vlády zlepšit stav státního rozpočtu. V příštím roce by měla pomoci snížit schodek o 97 miliard korun a do roku 2025 celkem o 150 miliard korun.

Jsme jako silničáři, kteří opravují cesty, přirovnala se Pekarová kvůli balíčku

Domácí

Reklama

Výběr článků

Načítám