Hlavní obsah

V Maďarsku to byla devastující porážka. Rusové teď budou hledat nejslabší článek, míní bývalý šéf tajné služby

Výsledky parlamentních voleb v Maďarsku znamenají pro Rusko a aktivity jeho tajných služeb devastující porážku. Novinkám to řekl bývalý ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun. Bezprostřední obavy, že Rusové nyní přesunou svou pozornost na Česko, nemá. U sousedního Slovenska už je to ale podle něj jiné.

Foto: Petr Horník, Právo

Bývalý ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun (vlevo) a ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka

Článek

Rusové po porážce premiéra Viktora Orbána a jeho strany Fidesz v nedělních volbách v Maďarsku ztratili v této zemi jednoho z hlavních spojenců ve střední Evropě. Podle Berouna ale mají zázemí například v Rakousku.

„Takže si nemyslím, že by to znamenalo přesun jejich pozornosti, zejména k nám. Slovensko je trochu jiný příběh,“ řekl Novinkám s tím, že politika slovenského premiéra Roberta Fica byla mnohem bližší končícímu maďarskému premiérovi Orbánovi, a tedy je Slovensko jednoznačně bližší i Rusku.

Podle něj jdou Rusové po těch nejjednodušších slabých místech. „Budou hledat ten nejslabší článek. Jestli se ukážeme jako slabý článek toho řetězce my, tak jasně, že si o to řekneme,“ poznamenal Beroun.

Orbán měl i po začátku ruské invaze na Ukrajinu nadstandardní vztahy s Ruskem a tamním prezidentem Vladimírem Putinem, jeho ministr zahraničí Péter Szijjártó zase pravidelně telefonicky informoval šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova o dění na zasedáních členských zemí EU.

Datový analytik a publicista Petr Ludwig na svém profilu na Facebooku už krátce po zveřejnění výsledků voleb v Maďarsku v neděli v noci napsal, že „Rusko ztratilo hlavního spojence v EU“ a že se „nyní jeho aktivity naplno obrátí do dvou zemí – Slovenska a Česka“.

„A my musíme udělat vše proto, abychom naše ruské kolaboranty vykopali stejně jako Maďaři. Je to náš hlavní domácí úkol,“ uvedl v neděli v noci.

Beroun ovšem nemíní, že by výsledek maďarských voleb měl automaticky vliv na bezpečnost v Česku či na zvýšení aktivit cizích tajných služeb, dezinformátorů nebo hackerů.

„Nehledě na to, že kdyby se to bralo z pohledu ruského působení, tak to v Maďarsku totálně prohráli. Utrpěli naprosto devastující porážku,“ dodal Beroun.

Jan Beroun

  • Bývalý ředitel Vojenského zpravodajství, vedl ho v letech 2014 až 2024.
  • Narozen 12. února 1962.
  • V rámci služby u vojenské tajné služby získal hodnost generálporučíka.
  • Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, poté absolvoval postgraduální studijní program a v roce 2001 Akademii FBI v Quanticu ve Virginii v USA.
  • V letech 1985 až 2002 působil u policie, mimo jiné jako šéf kriminálky v Praze 2.
  • Mezi roky 2002 a 2011 pracoval v civilní rozvědce - Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI), čtyři roky jako náměstek této tajné služby a také jako styčný důstojník ÚZSI ve Washingtonu.
  • Od roku 2024 je bezpečnostním ředitelem Řízení letového provozu ČR.

Výběr článků

Načítám