Článek
Ministerstvo vnitra zastává výklad, že zákonodárci, stejně jako občané, mohou podepsat vícero kandidátům. Podle výkladu Nejvyššího správního soudu jsou však zákonodárci v jiné roli než občané a mohou podpořit vždy jen jednoho kandidáta. Jak se na tento nesoulad ve výkladu zákona díváte vy?
Domnívám se, že zákon o volbě prezidenta je formulovaný nešťastně. Z paragrafu 21 to není jasné. V takovém případě je třeba zákon nějak vyložit a mně je bližší výklad Nejvyššího správního soudu, který to sice uvedl jen na okraj nějakého rozhodnutí vydaného před pěti lety, ale v jeho rozhodnutí je poměrně důkladná argumentace.
Kdybych to měl shrnout, tak tím, že je Hrad jen jeden a obsazuje se jeden úřad, může každý poslanec a senátor do jedné funkce navrhnout jen jednoho kandidáta, jako je tomu v řadě jiných případů. Ministerstvo vnitra se snaží být vstřícnější.
Na Hrad chce 21 kandidátů
Navíc není ani přesně daná procedura, když poslanec nebo senátor podepíše více kandidátům, který z těch podpisů se počítá a který ne. Podle mě je ale správnější výklad Nejvyššího správního soudu.
Například Tomáš Zima sehnal podpisy i některých senátorů, kteří už skončili. Je tento postup podle vás v pořádku?
Historicky jsme ve velmi specifické situaci, která se zřejmě nebude jen tak opakovat, a sice, že v době relativně blízko před prezidentskými volbami byly volby do Senátu. Platí, že mandát vzniká zvolením a volby se konají v posledních dnech nebo týdnech před vypršením šestiletého mandátu předchozích senátorů. Vzniká tak překryv, letos to bylo od třetího do patnáctého října. Mandát tak měli dosluhující senátoři i ti nově zvolení.
Zákon o volbě prezidenta je formulovaný nešťastně
Pokud kandidát nakombinuje svoji podporu od starých i nových senátorů a podaří se mu podat kandidaturu v časovém rozmezí, kdy ještě mají staří senátoři své mandáty, tak si myslím, že tomu nelze bránit.
Jak je to se sběrem podpisů ještě před vyhlášením voleb? Ty předseda Senátu Miloš Vystrčil vyhlásil 27. června na 13. a 14. ledna 2023. Mohou být uznány podpisy od zákonodárců, kteří se kandidátovi upsali ještě před vyhlášením termínu voleb?
Nejprve bych odlišil občany a poslance se senátory. Pokud jde o občany, tak jediné, co říká zákon o volbě prezidenta, je, že musí uvést osobní údaje a podpis. Čili tady si myslím, že je možné s libovolným předstihem podepisovat, přičemž jde o to, že na ministerstvo lze přinést podpisy na řádně označených petičních arších až po vyhlášení voleb. Kdy to občané podepsali, je jedno.
U zákonodárců bych se držel toho, že musí existovat nějaká listina, kde jsou podepsáni. V době, kdy je podáván návrh, musí mít platný mandát. Jistě platí, že mohou svůj návrh odvolat, ale pokud ho neodvolali, tak je vcelku jedno, kdy byl podepsán. Opět je klíčové, kdy byl návrh dodán na ministerstvo vnitra.
Do úskalí by se mohla s podpisy dostat Denisa Rohanová, která už v únoru oznámila, že sehnala podpisy dvaceti poslanců z minulé Sněmovny, tedy ještě před říjnem 2021. Takový postup je v pořádku?
Můj názor je, že v okamžiku podání kandidatury musí jít o poslance nebo senátory s platným mandátem. Pokud je kandidatura podávána někdy teď a poslanci byli činní v minulém volebním období, tak nejsou poslanci s platným mandátem, a ten návrh podat nemůžou. A zároveň si myslím, že není možné podat kandidaturu ministerstvu dřív, než jsou volby vyhlášeny.
Pokud kandidátovi ministerstvo vnitra podpisy uzná i v případech, kdy panuje jistý rozpor ve výkladu zákona, zabýval by se takovou kandidaturou automaticky soud, nebo by čekal až na nějaký podnět?
Musí čekat na podnět. V podstatě jsou tam dvě časová okna, kdy to lze napadnout. První je po zaregistrování kandidátních listin. V krátké lhůtě mohou podat podnět proti registraci kandidátky v podstatě jen navrhující poslanci a senátoři a navrhující občané, případně sami protikandidáti a nikdo jiný. To je fáze před volbami, druhé časové okno je po volbách.
Kysela: Mix podpisů senátorů se nemusí vyplatit
V momentě, kdy by kandidát, jehož navržení bylo nějakým způsobem sporné, volby vyhrál, je možné podávat volební stížnosti, jak se to teď dělo například po komunálních volbách. Tady by stěžovatel mohl tvrdit, že porušení volebního zákona spočívá v tom, že ministerstvo zaregistrovalo kandidaturu, kterou nemělo. Tady by o neplatnosti musel rozhodnout Nejvyšší správní soud.
Jaké jsou lhůty pro napadnutí registrace, případně výsledku voleb, a co vše lze napadnout?
Protikandidáti reagují jak na to, že jejich kandidátní listina nebyla zaregistrována, tak na to, že jiná kandidátní listina byla zaregistrována, přičemž v tom shledávají nezákonnost. Do dvou pracovních dnů se musí obrátit na Nejvyšší správní soud a ten poměrně rychle rozhodne, protože před volbami je třeba mít vyřešenou otázku, kdo může kandidovat a kdo ne.
Pokud jde o napadání volebního výsledku, tak na to je lhůta do deseti dnů od vyhlášení výsledků voleb. Kterýkoliv volič a kterýkoliv kandidát se může obrátit na soud s tím, že volby jsou neplatné kvůli nějaké závažné volební vadě.
Lídr ANO Andrej Babiš čelí soudu v kauze Čapí hnízdo. Je trestní stíhání překážkou pro kandidaturu či zvolení na prezidenta?
Právně to překážka není, protože Ústava pouze říká, že kandidát na prezidenta musí být občanem České republiky a musí být starší čtyřiceti let. To, že trestní stíhání nebo předchozí odsouzení není překážkou, je myslím úmyslně. Ústava vychází z toho, že je tady široké právo volit a být volen a je na voličích, koho zvolí.
První kolo by vyhrál Pavel. Čtvrtina voličů není pro finálový duel rozhodnutá
Samozřejmě je tu hledisko politické kultury. Nedávno jsem citoval profesora Kyselu, který říká, že na Západě je civilizační norma, že když je někdo obžalován z trestného činu, tak z politiky spíš odchází, než že kandiduje do další funkce.