Hlavní obsah

Tisíciletá voda. Před 20 lety začaly nejničivější povodně v Česku

7. 8. 2022, 17:30

Po rozvodnění řek deštěm začaly u nás před 20 lety, 7. srpna 2002, mohutné záplavy. Do 17. srpna postihly více než třetinu území ČR, přičemž nejvíce utrpěly jižní, střední a severní Čechy, rovněž i Praha. Velká voda se nevyhnula ani jižní Moravě. O život v důsledku pětisetletých až tisíciletých povodní přišlo 17 lidí, škody byly vyčísleny na 73,1 miliardy korun.

Foto: Ivan Babej, ČTK

Ráno 13. srpna 2002 protrhla voda hráz Metelského rybníka a zaplavila podstatnou část obcí Metly (na snímku) a Předmíř.

Článek

Celkem se záplavy projevily v deseti krajích, nouzový stav byl vyhlášen v šesti z nich.

Král rybníků Rožmberk zachránil Prahu před velkou vodou

Cestování

Nejvíce byla postižena Vltava se svým povodím, později dolní tok Labe a okrajově také toky v povodí Ohře a povodí Dyje.

Foto: Stanislav Peška, ČTK

Zaplavená obec Zálezlice na Mělnicku (srpen 2002)

Z obcí nejtragičtěji skončily jihočeské Metly a středočeské Zálezlice, které voda zničila téměř kompletně.

Videa z roku 2017 - 15leté výročí tragické události:

Patnáct let od povodní v obci Metly na jihu Čech: Nebyla tu vesnice, ale planinaVideo: Novinky

Patnáct let od povodní v Zálezlicích - proměna obceVideo: Novinky

Bilance katastrofálních záplav, které postihly ČR v srpnu 2002
Termín:
7. až 17. srpna 2002.
Zasažené území:
Více než třetina ČR; nejvíce utrpěly jižní, střední a severní Čechy, výrazně zasažena velkou vodou byla i jižní Morava. Značné škody vykázala zejména Praha a kraje Středočeský, Jihočeský, Plzeňský, Karlovarský a Ústecký. Celkem se záplavy projevily v deseti regionech. Nouzový stav byl vyhlášen v šesti krajích a trval do konce srpna 2002.
Škody:
Zhruba 73 miliard Kč.
Rozsah postižení:
Zasaženo bylo na 800 obcí, 260 mostů, přes 30 úseků silnic I. třídy a více než 150 komunikací nižších tříd.
Počet obětí:
Celkem 17 obětí; přímo ve vodě našlo smrt deset lidí, další zahynuli po námaze spojené se záchrannými pracemi, po pádu stromu či kvůli neukázněnosti.
Množství evakuovaných:
Evakuováno bylo na 225 tisíc osob, nejvíce v Praze.
Dopady na hospodářství:
Postiženy byly všechny resorty, nejvíce utrpěla doprava, zpracovatelský průmysl, zemědělství, potravinářství, lesní a vodní hospodářství.
Škody na památkách:
Celkem 2,7 miliardy korun. Vedle Prahy živel nejvíce zasáhl centrum Českého Krumlova, Písku a Českých Budějovic. Postižena byla řada zámků a na dvě desítky muzeí či galerií (Národní muzeum, Národní galerie, Památník Terezín, Jihočeské muzeum či Muzeum Kampa).
Ekologická rizika:
Dramatická byla situace v okolí neratovické chemičky Spolana, jejíž celý areál se ocitl pod vodou. Uniklo z ní mj. přes 80 tun chloru. Problémy měla i řada dalších podniků, např. Kaučuk Kralupy.
Kriminalita:
Pravomocně bylo odsouzeno 24 lidí, většinou za majetkové delikty (rabování).
Státní pomoc:
Způsobené škody tehdy vláda odhadla na 73 miliard korun. Stát na úhradu škod poskytl zhruba 18 miliard korun, v rámci úvěru od Evropské investiční banky (EIB) získala ČR v roce 2002 celkem 400 milionů eur (přes 11 miliard Kč). Další prostředky přišly z Fondu solidarity a Fondu soudržnosti. Další půjčku od EIB (určenou na budování protipovodňových opatření) ve výši devíti miliard korun získala ČR v roce 2006. Na pomoci ze zahraničí se podílelo zhruba 50 zemí včetně Japonska či Tchaj-wanu.
Pojišťovny vyplatily z rozsáhlých povodní, které zasáhly Česko v srpnu 2002, celkem 36,7 miliardy Kč. Pro pojišťovny šlo o zdaleka největší katastrofu v historii ČR, tj. od roku 1993. S odstupem následovaly povodně na Moravě v roce 1997 a povodně v Čechách v roce 2013. Vyplývá to ze statistik České asociace pojišťoven.
Foto: Dorian Hanuš, Právo

S úniky chloru ve Spolaně bojovali záchranáři po záplavách více než dva týdny.

Povodeň v roce 2002 byla způsobena dvěma mimořádně vydatnými vlnami srážek ve dnech 6. až 7. srpna a 11. až 13. srpna, které způsobily extrémní průtoky na téměř všech tocích povodí Vltavy. Během první vlny srážek dosahovaly na Českokrumlovsku a v Novohradských horách úhrny objemu 130 až 200 litrů vody na metr čtvereční.

„Povodeň, která tím vznikla, překročila celkovým objemem i velikostí průtoků na mnoha lokalitách všechny do té doby známé povodňové průtoky. Většina značek velkých vod z předchozích povodní byla při kulminacích této povodně skryta pod hladinou,“ upozornil generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala.

Kaskáda vodu pozdržela

První vlnu se podařilo utlumit v nádržích soustavy Vltavské kaskády. Deště ale způsobily mimořádné nasycení povodí, což vedlo k tomu, že většina srážek odtékala po povrchu do vodních toků a přišla druhá vlna povodně.

Foto: René Volfík, ČTK

Letecký pohled na pražský Karlín, kde 15. srpna 2002 pozvolna opadávala voda z rozvodněné Vltavy. Pohled do ulic Urxova (vlevo) a Březinova.

„Druhá povodňová vlna nakonec překročila technické možnosti Vltavské kaskády. Během 38 hodin se zvýšil přítok do nádrže Orlík ze 620 m3/s až na hodnotu kulminace 3900 m3/s, což byla více než tisíciletá povodeň,“ uvedl Kubala.

A tak povodňová vlna bez větších překážek přešla po Vltavě a naplno udeřila v hlavním městě 13. srpna.

Troubky čtvrtstoletí po povodních. Obavy z velké vody trvají, zábrany chybí

Domácí

Kubala doplnil, že díky Vltavské kaskádě se podařilo oddálit kulminaci povodně na horním toku Vltavy o 17 hodin, což umožnilo aktivovat protipovodňová opatření a evakuaci kupříkladu obyvatel pražského Karlína.

Ničivé povodně způsobily škody na majetku státního podniku Povodí Vltavy ve výši 2,6 miliardy korun a jejich odstranění trvalo do roku 2005. Podnik od roku 2002 investoval zhruba 4,9 miliardy do budování protipovodňových opatření.

Foto: Novinky

V Karlíně spadlo několik budov.

Ta se budovala v Praze, Českých Budějovicích, v Plzni i v menších městech, jako jsou Veselí nad Lužnicí nebo Zruč nad Sázavou, i na vodních dílech, která státní podnik spravuje. Vzniklo také několik tzv. suchých poldrů, které fungují jako nádrže, do kterých voda při nadměrném průtoku řízeně nateče, např. u obce Chrouzovy na Plzeňsku.

Pražský dopravní podnik po těchto povodních postupně zvýšil o desítky centimetrů zábrany proti velké vodě, opravil čerpací stanice, zlepšil napojení na kanalizaci a zajistil, aby se voda do metra nedostala tzv. průchodkami, kterými vedou kabely. Povodeň před 20 lety poškodila téměř dvě desítky stanic pražského metra a pod vodou skončily i dvě soupravy metra.

Foto: René Volfík, ČTK

Hasiči z německého Norimberka pomáhali 18. srpna 2002 v Praze čerpat vodu ze zaplavené stanice metra Vltavská.

Magistrát hl. m. Prahy vložil od ničivých povodní v roce 2002 do protipovodňové ochrany města na čtyři miliardy korun. Vybudováno bylo asi 20 kilometrů zábran, vrata uzavírající Čertovku a na Rokytce v Libni vznikla čerpací stanice a protipovodňové uzávěry přítoků této říčky.

Foto: Ondřej Kořínek, Novinky

Stavba protipovodňové ochrany na pražské Kampě (2013)

Povodeň před 20 lety napáchala v Praze škodu asi 27 miliard korun a evakuováno muselo být kolem 50 tisíc obyvatel. Na ničivou vodu vzpomínají po 20 letech i obyvatelé Kampy.

Foto: Gérard Gratadour, Vít Šimánek, Kateřina Šulová, ČTK

Křižovatka ulic Sokolovská a U Rustonky v pražském Karlíně při záplavách v roce 2002 (nahoře), v srpnu 2017 a v červenci 2022 (dole).

Dvě vlny i na jihu Moravy

Povodně z roku 2002 škodily v menším rozsahu i na jihu Moravy. Stejně jako v Čechách přišla povodeň v povodí řeky Dyje ve dvou vlnách. Voda na jižní Moravě napáchala škody za 423 milionů korun, při záplavách v kraji nikdo nezemřel.

„První povodňová vlna zasáhla od 7. do 11. 8. zejména vodní toky Dyje, Moravská Dyje a Želetavka. Průtoky odpovídaly přibližně pětileté povodni. Při druhé vlně od 12. do 20. srpna nastal velmi rychlý vzestup hladin v důsledku předchozí nasycenosti povodí a vzhledem k trvajícím vysokým vodním stavům ve vodních tocích. V porovnání s první vlnou byly kulminační stavy během druhé vlny značně vyšší, na řece Dyji a jejích přítocích v horní části povodí přesahovaly hodnoty stoletých vod, v povodí Jihlavy byly dosaženy průtoky četností odpovídající dvouleté až dvacetileté povodni,“ popsal generální ředitel Povodí Moravy Václav Gargulák.

Foto: Václav Šálek, ČTK

Most přes řeku Dyji, která se v srpnu 2002 rozvodnila a ohrožovala nedaleký Hevlín. Když povodeň opadla, zůstalo u Hevlína jezero o rozloze 1500 hektarů se spoustou ryb. Vysychalo dlouhé týdny.

Foto: Václav Šálek, ČTK

Hevlín na Znojemsku, který v srpnu 2002 zasáhly povodně, na snímku z roku 2017. Na snímku narušený val, který byl provizorně nahrnut a ochránil obec před povodní.

Podle odhadů přitékalo do území podél řeky Dyje na některých místech 135 až 155 metrů krychlových vody za vteřinu. Na Nových Mlýnech se protrhla hráz na pravém břehu u Hrabětic. Vodohospodáři odhadují, že do záplavového území mezi Znojmem a Novými Mlýny nateklo asi 15 až 18 milionů metrů krychlových vody, což představuje objem celé Brněnské přehrady.

Satelitní snímky odhalují pražské tepelné ostrovy

Věda a školy

„Díky rychlé dostupnosti informací mají lidé mnohem lepší možnosti rozhodování v krizové situaci, ani současná technika by však nedokázala v řádu dní předpovědět přesný rozsah záplav,“ upozornil nyní hydrolog Jan Daňhelka z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Katastrofální povodně v Česku v roce 2002 podle něj uspíšily přechod k pokročilým online technologiím přenosu dat o počasí a stavu vod. Předchozí systém během záplav neobstál.

Foto: Libor Zavoral, ČTK

Před 20 lety zasáhla sever Čech ničivá povodeň. Voda v Ústeckém kraji tehdy zatopila části měst a obcí na Litoměřicku, Ústecku a Děčínsku. Dne 19. srpna 2002 byl ještě zaplaven vodou z Ohře Národní hřbitov u Malé pevnosti v Terezíně na Litoměřicku.

Symbolem povodní se staly např. snímky zatopeného Národního hřbitova v pevnostním městě Terezín.

Foto: Michal Doležal, ČTK

Lachtan Gaston na fotografii z roku 1998

Či lachtan Gaston z pražské zoo, který kvůli povodním - stejně jako i někteří další živočichové - uhynul. Velká voda ho odnesla až do Německa.

Výběr článků