Sto tisíc lidí nedosáhne na sociální služby. A bude hůř

Toto číslo každý rok narůstá o deset až patnáct tisíc lidí ročně, varovali poskytovatelé nadregionálních a celostátních sociálních služeb na konferenci, kterou ve Sněmovně pořádala předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová a poslanec za totéž hnutí Aleš Juchelka.

Kvůli financování sociálních služeb chtějí opoziční poslanci mimořádné jednání ve Sněmovně, která se sejde příští týden. „V úterý to načteme jako mimořádný bod, a pokud to koaliční poslanci shodí, okamžitě svoláme mimořádnou schůzi,“ uvedla na konferenci Schillerová.

David Pospíšil, člen výkonného výboru Unie sociálních služeb, uvedl, že dnes se do domova seniorů nedostane až 44 500 lidí ročně, pečovatelská služba chybí zhruba 4600 lidem, odborné sociální poradenství postrádá 778 lidí ročně, jak ukazují data statistické ročenky MPSV. Čísla mohou být i nižší, jelikož chybí centrální evidence a někdy si lidé dají dvě žádosti do různých domovů, protože čekací lhůty někdy trvají i několik let.

„Poptávka i nedostupnost služeb jsou v krajích velmi nevyvážené. Dotace sice rostou, ale strmě stoupají náklady, kdy se dotace na nákladech sociálních služeb podílí 35 procenty,“ uvedl Pospíšil s tím, že organizace často reálně získají dotace v dubnu a někdy i v červnu, přičemž organizace musí pokrýt všechny náklady i mzdy už v lednu.

„Znamená to si vzít úvěr, půjčku, případně mít štědré sponzory,“ řekl Pospíšil. Varoval také před neúprosným růstem demografické křivky. „Máme málo času, do konce roku 2050 mohou celkové náklady systému vzrůst až na 300 miliard včetně investic do nových kapacit a nových zaměstnanců, ze současných necelých 70 miliard,“ řekl.

„Drtivá většina finanční jde z veřejných zdrojů, což znamená, že jsme výrazně závislí na politických rozhodnutích,“ dodal Pospíšil.

Jak Právo informovalo už v létě, vláda v rámci konsolidačního balíčku chystá navýšení spoluúčasti na dotacích pro neziskové organizace, které sociální a terénní služby poskytují. Varují před tím, že pro mnohé z nich to bude likvidační. Do problémů se podle Juchelky mohou dostat i rodiny, které pečují o znevýhodněného člena.

„V rámci balíčku se ruší sleva na dani pro partnera a spousta lidí přijde o bonus až 28 800 korun ročně. Přitom se nezvyšuje příspěvek na péči a počty lidí ve třetím a čtvrtém stupni závislosti stoupají,“ uvedl poslanec.

Poskytovatelé sociálních služeb, které zastupuje Unie sociálních služeb ČR a jsou financováni ze strany MPSV, se obávají rovněž toho, že je ministerstvo přestane financovat a předá jejich provoz a financování na jednotlivé kraje, které se nyní na přerozdělování dotací ze státního rozpočtu velkou mírou podílejí.

Mezi kraji jsou přitom velké rozdíly v dotačních podmínkách, ale také v kapacitách i v pružnosti financování. Ministerstvo pro tyto služby, které poskytují péči a pomoc lidem napříč kraji, poslední dva roky mění podmínky financování, které fungovaly od roku 2007.

Jednou z takových podmínek je povinnost rovnoměrného zastoupení klientů, kterým jsou služby poskytovány. „Nemůžeme mít rovnoměrné zastoupení, protože nikdy nevíme, kolik klientů přijde do poradny, kolik bude obětí domácího násilí, kolik dětí zavolá na linku bezpečí. Takové podmínky mohou ukončit fungování služeb, které pomáhají často velmi specifickým klientům,“ potvrdil zástupce Unie sociálních služeb.

„Nemůžeme si vybírat, komu naše služby poskytneme, podle toho, kde má trvalé bydliště. Naše služby musíme poskytovat tam, kde nás lidé potřebují. Dělení na kraje vůbec nedává smysl,“ řekla Marie Horáková z organizace Tichý svět, která pomáhá neslyšícím.

Ředitel odboru na ministerstvu práce a sociálních věcí Martin Kocanda poskytovatele ujišťoval, že financování sociálních služeb s nadregionální a celostátní působností se vláda zrušit nechystá.

„Ministerstvo chce legislativně ukotvit nadregionální síť sociálních služeb v novele zákona o sociálních službách,“ řekl ředitel Kocanda. Dodal, že vrátit financování všech sociálních služeb z krajů zpět na ministerstvo práce, jak to fungovalo do roku 2014, není zřejmě politicky možné.

„Nedokážu si představit, že by ministerstvo práce a sociálních věcí, lhostejno pod jakým ministrem, takovou změnu prosadilo,“ řekl. Resort by podle něj měl předložit celostátní strategii financování sociálních služeb na příštích pět let, kterou by následně měla schválit vláda, a uložit ministrům financí a práce a sociálních věcí jejich plnění, dodal Kocanda. Na námitku, že taková strategie schválená vládou už je a platí do roku 2025, ale nereagoval.