Hlavní obsah

Stížnost na náhubkový zákon se řeší rok a půl, Ústavní soud s ní nemůže hnout

Novinky, jim

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Brno

Senátní stížnost proti tzv. náhubkovému zákonu leží sice u Ústavního soudu od května roku 2009, ke konečnému rozhodnutí však zřejmě v nejbližší době ještě nedojde. Soud teprve dostává vyjádření dotčených stran a není zatím jisté, zda se procedura ještě neprotáhne. Informovala o tom Novinky mluvčí ÚS Jana Pelcová.

Článek

„Právě probíhají procesní záležitosti. Soudkyně zpravodajka Ivana Janů požádala zástupce dotčených stran o vyjádření, například Sněmovnu nebo Syndikát novinářů, a ta se sem teprve vracejí,“ sdělila Novinkám Pelcová. Kdy by mohlo dojít na plenární zasedání a konečnému rozhodnutí, si však netroufla odhadnout ani řádově. Záležet bude podle ní například na tom, jestli soudkyně Janů nepožádá ještě o další podklady.

Podepsalo dvakrát víc senátorů, než bylo třeba

Iniciátorem ústavní stížnosti v Senátu proti kontroverznímu zákonu byl jeho místopředseda Petr Pithart (KDU-ČSL), pod stížnost sehnal celkem 34 podpisů senátorů, tedy dvakrát více než vyžaduje zákon. Senátoři dokonce požadovali přednostní projednání, Pithart například připisoval velkou důležitost tomu, že žádná předchozí stížnost podle něj nenesla tolik podpisů, a to navíc ze všech uskupení tehdejšího Senátu.

Pithart dokonce věštil, že kauza bude jednou z největších, kterou se měl v roce 2009 soud zabývat. To však ještě netušil, že Ústavní soud zruší volby a zakáže zákonodárcům pomáhat si k rozpuštění Sněmovny jednorázovým ústavním zákonem. Kromě toho se soudci zabývali také stížností na Lisabonskou smlouvu, kterou shledali v souladu s českým ústavním pořádkem.

Zákon, který si získal přízvisko náhubkový, vzbudil nejen pobouření v ČR, ale zaujal i zahraniční média včetně europarlamentu. Podle zákona totiž novinářům za zveřejnění tajných informací hrozí až pětimiliónová pokuta či pětiletý trest.

Senátoři navrhují zrušení zákazu zveřejňování informací o podezřelých a obviněných během trestního řízení i zrušení zákazu zveřejnění policejních odposlechů. Zákazy, které senátoři navrhují zrušit, jsou podle textu stížnosti v rozporu s ústavním pořádkem, neboť "pod zástěrkou ochrany práv obviněného neoprávněně omezují svobodu projevu a právo veřejnosti na informace".

Senátoři v zákoně navrhují ponechat v souladu s původní vládní předlohou pouze zákaz zveřejnění osobních údajů obětí zločinů. Nadále má platit zejména v případě dětí a mladistvých. U dospělých se zákaz vztahuje například na oběti kuplířství nebo násilných trestných činů.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám