Článek
Zastání ale našel 58letý muž po podání správní žaloby u Krajského soudu v Plzni, který mu svým rozsudkem umožnil památkovou ochranu prolomit.
Senát v čele s Lukášem Pišvejcem totiž nesouhlasné stanovisko odboru památkové péče magistrátu zrušil s odůvodněním, že využívání výroby energie z obnovitelných zdrojů je možné považovat za veřejný zájem. Nelze tak jednoznačně uzavřít, že ochrana památkové zóny bude vždy zcela automaticky převažovat nad stavbou fotovoltaické elektrárny. Památkáři tak musí žádost znovu posoudit a rozhodnout.
„Bude nezbytné, aby správní orgán podrobně řešil střet dvou právem chráněných zájmů,“ stojí v rozhodnutí senátu. „Jde o ochranu životního prostředí a ochranu památkové péče. Bude záležet na konkrétním poměru benefitu realizovaného záměru pro veřejný zájem na ochranu životního prostředí proti újmě veřejného zájmu na ochranu architektonického dědictví,“ uvádí se dále v rozhodnutí senátu.
Jsem rád, že soud rozhodnutí úřadu zrušil a dal mi naději, že snad zvítězí zdravý rozum. Památkáři jsou prostě umínění.
Svůj názor soud ilustroval na hypotetickém příkladu. „Pokud by žalobcův záměr měl být realizován například v památkové zóně Pražského hradu, kde jsou hustě koncentrované historické památky nevyčíslitelné hodnoty, lze předpokládat, že jejich ochrana by převážila nad nepatrným přínosem jedné fotovoltaické elektrárny pro zlepšení klimatu.“
Taková situace ale podle soudu v projednávané věci nenastala. „Ze spisu naopak vyšlo najevo, že stav památkové zóny není z hlediska ochrany architektonického dědictví zcela adekvátní. Přímo proti domu žalobce se nachází zámečnické centrum s moderními architektonickými prvky a na sousedních pozemcích jsou umístěny velkoplošné reklamní plochy, které přibyly do této památkové zóny v nedávné době. Dokonce v této lokalitě již byly fotovoltaické panely nainstalovány na jiných nemovitostech,“ vypočítával soud.
Nestojí u památkově chráněných objektů
Správnímu orgánu nařídil, aby pečlivě zvážil, zda zájem na ochraně památkové zóny ve shora popsaném stavu vskutku převažuje nad instalací několika kusů solárních panelů na domu žalobce.
Lokalita bývalé návsi v Plzni-Lobzích, dnešní Rolnické náměstí, byla vyhlášena vesnickou památkovou zónou v roce 1995. Stojí zde několik usedlostí převážně klasicistního původu. Nejcennější je barokní stavba s pozůstatky středověkých sklepů.
Rodinný dům Václava Slavíčka ale stojí mimo tyto památkově chráněné objekty a ani samotná nemovitost není památkou. Úředníci však trvali na tom, že z jednoho místa by se jednalo o závažný zásah do stávajícího výhledu na tuto zónu. Navíc argumentovali tím, že realizace fotovoltaiky je v soukromém zájmu žadatele, který tím chce docílit snížení nákladů na energie.
„Jsem rád, že soud rozhodnutí úřadu zrušil a dal mi naději, že snad zvítězí zdravý rozum. Památkáři jsou prostě umínění. Snaží se dávat najevo tu svoji důležitost za každou cenu a lidem házejí klacky pod nohy někdy v naprosto nesmyslných případech. Kdyby se raději s takovou zarputilostí starali o hrady a zámky, které reprezentují slávu našeho národa,“ reagoval Václav Slavíček.
Dům podle svých slov koupil v roce 1994 a až rok poté se lokalita stala památkovou zónou. „Nejsem jediným, koho tím tady památkáři de facto uvěznili a znemožnili další rozvoj nemovitostí,“ uzavřel Václav Slavíček.
Archeologický výzkum v trase dálnice D6 prokázal husté pravěké osídlení
