Sněmovní výbor neschválil služební cestu poslankyním z opozice. Případ řeší Ústavní soud

„Návrh byl podán dne 25. 1. 2026. Co se týče dalšího postupu, o věci bude rozhodovat plénum, tedy sbor všech 15 soudců,“ potvrdila pro Novinky tisková mluvčí Ústavního soudu v Brně Miroslava Číhalíková Sedláčková s tím, že podobným případem se ještě nezabývali.

Podnět na projednání celé věci přišel od poslankyň Adriany Chochelové (STAN), která má v Poslanecké sněmovně na starosti legislativu v oblasti spravedlnosti či ochrany obětí násilí, a další expertky na lidská práva Ireny Ferčíkové Konečné (Piráti, Zelení). Ty na druhém jednání po loňských sněmovních volbách zažádaly o účast na zasedání výboru LIBE (Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci) Evropského parlamentu na téma stavu právních států v EU. Okamura však jejich žádost zamítl.

„Šlo o delegaci v rámci naší práce ve výboru pro evropské záležitosti - tedy ve výboru, který má přímo v popisu řešit evropskou agendu a je jako jeden z výborů zřízen zákonem,“ sdělila pro Novinky Ferčíková. Dodala, že o účast na jednání neměl navíc nikdo z dalších poslanců zájem a nikdo se ani nepřihlásil. Spolu se svou kolegyní se proto domnívá, že úplným zrušením delegace došlo ke svévolnému zásahu do výkonu jejich poslaneckého mandátu.

Ze stížnosti, s kterou se obě poslankyně obrátily na Ústavní soud a která se odkazuje na zápis z jednání sněmovního výboru, vyplývá, že k zamítnutí této jejich zahraniční cesty mohlo dojít nejen z úsporných důvodů, o kterých se dlouhodobě hovoří, ale i kvůli tomu, že šéf Poslanecké sněmovny považuje účast na zasedání evropského výboru pro lidská práva za zbytečnou. Sám Okamura se na dotaz redakce k věci nevyjádřil.

Že hodlá hodně škrtat a redukovat zahraniční služební cesty, se však nechal slyšet hned krátce po svém zvolení předsedou Poslanecké sněmovny v říjnu 2025. „Postupně kontroluji všechny zahraniční cesty,“ uvedl loni na síti X. Zamítnout či zredukovat tak už stihl nejen cestu výše jmenovaných poslankyň, ale také výjezd na konferenci do dánské Kodaně či účast na jednání NATO ve Washingtonu. Počátkem listopadu loňského roku však sám odletěl vládním speciálem do Bratislavy spolu s osmičlennou delegací koaličních poslanců.

Podle zákona může organizační výbor Sněmovny zamítnout účast na zahraniční delegaci poslancům v případě, že není splněn formální či procedurální rámec věci. Například jedná-li se o neoficiální akci nebo chybí-li v žádosti podpis. Důvodem zamítnutí může být ale i duplicitní zastoupení na jednání nebo rozpočtové důvody. Delegace může být zavržena také z důvodů politické nevyváženosti. Konkrétní kritéria, kdy musí cestu schválit nebo odmítnout, však neexistují a rozhodnutí je v plné pravomoci výboru.

I přes zamítnutí oficiálních žádostí považovaly však zákonodárkyně Chochelová a Ferčíková svou účast na jednání lidskoprávního výboru Evropského parlamentu za nezbytnou a do Bruselu nakonec odcestovaly.

„Já na pozvání Evropské Strany zelených (European Green Party), kolegyně Chochelová na pozvání paní europoslankyně (Danuše) Nerudové. Nicméně tím, že jsme nebyly součástí oficiální delegace, neměly jsme možnost vystoupit a do diskuse se zapojit,“ popisuje Novinkám Ferčíková hlavní důvody, proč nakonec stížnost k Ústavnímu soudu podaly.

O tom, jak a kdy bude v celé věci rozhodnuto, je podle slov mluvčí ÚS v tuto chvíli velmi předčasné spekulovat. Zejména proto, že jde v soudnictví o zcela novou věc. „Pouze obecně lze říci, že průměrná délka řízení v plenárních věcech se nyní pohybuje kolem osmi až devíti měsíců, může to však být v konkrétním případě kratší či delší doba v závislosti na procesních okolnostech věci,“ dodává k věci Sedláčková.