Článek
„Protože zásah do činnosti politické strany je výrazným zásahem do základních lidských práv a svobod, musí mít takový postup dostatečnou oporu ve zjištěném skutkovém stavu a musí být dostatečně důkazně podpořen,“ napsal Nečas v prosincové odpovědi na písemnou interpelaci bývalého šéfa komunistů Miroslava Grebeníčka. Zveřejněna byla tento týden.
Podle premiéra ke shánění důkazů vláda nevyužívá zpravodajské služby s výjimkou případů, kdy jsou k tomu „dány zákonné důvody“. „Ministerstvo vnitra nenavrhlo sledování žádné politické strany, ani takovou činností nepověřilo žádné jiné instituce,“ napsal dále Nečas.
Analýza ministerstva vnitra z loňska, kterou má Právo k dispozici, přitom nasvědčuje tomu, že zpravodajské služby do získávání poznatků o činnosti KSČM zapojeny byly.
„Ministerstvo ani za pomoci externích subjektů a zpravodajských složek nezískalo dostatek relevantních materiálů, které by jakýmkoli způsobem odůvodňovaly právní postup vlády vůči KSČM a které by tedy vůbec umožňovaly vypracovat návrh na pozastavení činnosti KSČM,“ napsal ministr vnitra Jan Kubice vládě.
„Žádné svévolné sledování stran“
Jak Nečas sdělil Grebeníčkovi, důkazní břemeno je na vládě, a proto je na ní, aby předložila konkrétní poznatky podpořené důkazy, v čem je činnost KSČM neslučitelná se zákonem.
„Je tedy logické, že vláda je oprávněna takové důkazy (samozřejmě za dodržení zákonných postupů) získávat, shromažďovat a vyhodnocovat,“ uvedl Nečas. Zdůraznil však, že „vláda plně respektuje svobodnou soutěž politických stran a v žádném případě neprovádí jakékoliv svévolné sledování politických stran“.
Tajné služby ze zákona úkoluje jen vláda a prezident. Na území ČR je k tomu v civilní sféře povolána Bezpečnostní informační služba (BIS).
Mluvčí BIS Jan Šubert Právu jen obecně řekl: „Zpravodajsky se dlouhodobě zabýváme všemi aktivitami, u nichž je podezření, že směřují k destabilizaci a odstranění daného demokratického a politického systému, ústavního pořádku a podporují rasismus, xenofobii a antisemitismus. K tomu získáváme zpravodajské informace, nikoli důkazy.“
Jsme v hledáčku, tvrdí Grospič
Podle místopředsedy KSČM Stanislava Grospiče ze snahy vlády po zákazu činnosti KSČM vyplývá, že strana v hledáčku státních orgánů je.
„Považuji za nepřijatelné, aby parlamentní politická strana, která je zastoupena nejen v obou komorách parlamentu, ale také v obecních i krajských zastupitelstvech, byla monitorována,“ nelíbí se mu postup státních orgánů.
Vláda již v listopadu po prostudování analýzy a čtyř znaleckých posudků nezávislých odborníků přerušila jednání o tom, zda podá návrh NSS na pozastavení komunistické strany.
Ačkoli se materiály, které se sešly na stole ministrů, shodovaly, že neohrožuje-li činnost politické strany demokratický systém, práva a svobody občanů, pak není možné její činnost omezovat, vláda pověřila Kubiceho, aby dál shromažďoval důkazy, které by svědčily o opaku. Šlo tedy pouze o odklad.
„Připouštím, že pan ministr vnitra dospěl k názoru, že ani na základě těch posudků by nebylo vhodné ve stavu informací, které jsou k dispozici, podávat správní žalobu. Vláda přesto rozhodla, že bude vypracována,“ uvedl tehdy Nečas.