Článek
Česko podle dřívějších informací ministerstva obrany poslalo Evropské komisi plán na využití až dvou miliard eur (necelých 49 miliard Kč) z programu SAFE na tanky Leopard 2A8, vozidla Tatra T-815 a část výstavby dálnice D11. Plány se odevzdávaly loni do konce listopadu, tedy ještě za vlády Petra Fialy.
„Nepochopil jsem, proč Česko požádalo o tak nízkou částku. Je to velká škoda, protože tento program je velmi dobrý,“ komentoval českou žádost premiér Andrej Babiš (ANO) ještě loni v prosinci.
Podle bývalé ministryně obrany Jany Černochové (ODS) byl jedním z důvodů fakt, že Česko v okamžiku spuštění programu, tedy na konci května 2025, nemělo dostatek projektů, které by splňovaly jeho kritéria. „Po aplikování pravidel půjčky bylo množství projektů velmi malé a na menší projekty nemělo ministerstvo obrany dostatek personálu. I vzhledem k administrativní náročnosti,“ uvedla na dotaz Novinek.
Fond SAFE neposkytuje dotace, ale dobrovolné dlouhodobé půjčky Evropské unie na obranné projekty. Evropská komise v jeho rámci poskytne členským zemím zvýhodněné úvěry za celkem 150 miliard eur.
O půjčku požádalo 19 zemí, včetně Česka. To si plánuje půjčit 2,06 miliardy eur, Slovensko zhruba o 300 milionů více (56 miliard Kč). Polsko s částkou přes 43 miliard eur (tedy přes 1 bilion Kč) vévodí všem zemím. Maďaři žádají téměř osmkrát více než Česko - přes 16 miliard eur (390 miliard Kč).
Aby státy na půjčku dosáhly, musely Evropské komisi předložit seznam projektů. Ten musel obsahovat konkrétní plány, za co chtějí peníze utratit a s jakými jinými členskými zeměmi budou při nákupech spolupracovat. Právě společný nákup byl totiž jednou z podmínek úvěru.
Projekt zároveň musel být rozpočtově krytý, nejméně 65 procent komponentů muselo pocházet z EU a výsledný produkt musel být dodán do konce roku 2030.
Bříza: Podcenili jsme to
Každý stát měl Evropské komisi sám sdělit, kolik peněz si zhruba chce půjčit. A přitom uvést dolní a horní limit. Ani v něm Česko nemířilo vysoko.
„Podcenili jsme to. Vždy je výhodnější nastavit vyšší limit a nevyčerpat jej, než mít nižší limit a nemít vůbec tu možnost. Měli jsme být více ambiciózní,“ řekl Novinkám Vlastislav Bříza mladší, expert na mezinárodní vztahy z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Podle něj je problém i v tom, že Česko se do podobných společných projektů dlouhodobě příliš nezapojuje. „My se koordinovaně neúčastníme podobných projektů stejně jako ostatní členské země. Tím pádem jsme ani neměli připraveno dostatek projektů, které by ospravedlňovaly vyšší horní limit půjčky,“ vysvětluje Bříza.
Podle Martina Chovančíka z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity sehrál roli také fakt, že česká vláda se držela spíše opatrnějšího výkladu pravidel SAFE. „Leopardy byly tou nejčistší možností, jak peníze SAFE využít, potažmo nákup Tater se Slováky. Podstata SAFE je, aby státy nakupovaly spolu a rámcově,“ uvedl.
Česko tak vsadilo hlavně na nákupy, u nichž bylo od začátku jasné, že unijní podmínky splní. Naopak jiné státy podle Chovančíka do SAFE zahrnuly i položky, které při původním přísném výkladu pravidel způsobile nevypadaly. „Česko se chovalo přesně podle pravidel, a tím pádem si nastavilo velmi malou sumu,“ doplnil Chovančík.
Stát se nechtěl zadlužovat v eurech
Dalším faktorem byla podle bývalého národního bezpečnostního poradce Tomáše Pojara (ODS) i opatrnost státu vůči dalšímu zadlužování v eurech. „Osobně bych neměl problém si půjčit více, třeba dvojnásobně, a ministerstvo obrany jistě mohlo najít více projektů. Je to ale ve skutečnosti primárně otázka rozložení financování státního dluhu,“ napsal Novinkám.
Podle něj se české ministerstvo financí tradičně nechce příliš zadlužovat v eurech a dává přednost korunovému financování, mimo jiné i kvůli kurzovému riziku.