Hlavní obsah

Skončil premiér, který do politiky nikdy nechtěl

Když Andrej Babiš vstupoval v roce 2011 do politiky, tvrdil, že chce především „zastavit rozkrádání země“, snil i o prosazení přímé demokracie. O deset let později odešel ze Strakovy akademie do neformálního čela opozice, poté, co se dvě volební období podílel – nejprve jako ministr financí, posléze jako premiér – na řízení státu.

Foto: Ondřej Deml, ČTK

Bývalý premiér Andrej Babiš (ANO)

Článek

Ačkoliv se mu nyní už nepodařilo své hnutí ANO udržet ve vládě, chce jej i nadále vést. V pátek oznámil, že bude na sněmu příští rok opět kandidovat na předsedu. Zároveň pomýšlí i na prezidentskou kandidaturu.

Mnozí ho podceňovali

Když začal tento miliardář před deseti lety veřejně kritizovat poměry v ČR, mnozí jej podceňovali. I přes to, že zprvu říkal, že sám do politiky nechce, vtrhl přímo do jejího středu jako uragán. Sympatie voličů mu přinesla prostořeká rétorika a ostrá kritika „tradičních politických stran“, které vinil za rozkradenou zemi a gigantickou korupci. Sám se označoval za nespokojeného občana, proti politikům se vždy vymezoval.

Tehdy druhý nejbohatší Čech, vlastník koncernu Agrofert si značku ANO2011 (Akce nespokojených občanů) zaregistroval na podzim 2011. Původně šlo o občanské protikorupční hnutí, které se o rok později změnilo v politickou stranu.

Konec jedné éry

Domácí

V roce 2017 se objevily tajné nahrávky, na kterých jistá skupina podnikatelů Babiše vinila z toho, že hnutí ANO založila už v roce 2010 a Babiš, jehož původně oslovili s tím, aby projektu pomohl s financemi, jim značku sebral. Babiš to označil za nesmysl.

V prvních senátních volbách v roce 2012 ještě Babišovo hnutí neuspělo s žádným kandidátem, jeho preference ale stoupaly. V roce 2013 už byla úplně jiná situace. V létě padl po policejní razii na Úřadu vlády koaliční kabinet Petra Nečase (ODS) a v říjnových předčasných volbách se ANO umístilo s 18,6 procenta na druhém místě za vítěznou ČSSD.

Babiš, jehož hnutí se zpočátku profilovalo spíš pravicově a dostalo hlasy zejména zklamaných voličů ODS, do koalice se sociálními demokraty nejprve nechtěl. „Nechceme jít do vlády, chceme prosadit v parlamentu zákony. Neumím si představit při programu ČSSD, že bychom ji podpořili,“ tvrdil tehdy Babiš.

Babiš: Po Klausovi jsme měli nejdelší vládu. To je úspěch

Domácí

Záhy ale začal s předsedou soc. dem. Bohuslavem Sobotkou jednat a poté zakotvil v koaliční vládě ČSSD, ANO a KDU-ČSL jako vicepremiér a ministr financí. S premiérem Sobotkou měl Babiš celou dobu velmi napjaté vztahy, od začátku čelil podezření ze střetu zájmů, když byl členem vlády a zároveň vlastníkem koncernu Agrofert, který pobíral státní dotace.

Od roku 2013 navíc Babišovi patřilo i vydavatelství Mafra, pod něž spadaly i dva vlivné deníky, MF Dnes a Lidové noviny. V roce 2016 poslanci schválili novelu zákona o střetu zájmů, přezdívanou „lex Babiš“, která zakazovala členům vlády vlastnit média a pobírat prostřednictvím firem dotace. Babiš pak Agrofert formálně převedl do svěřenských fondů, z jeho vedení odešel ještě před vstupem do vlády.

V osidlech kauz

I tak se ale musel potýkat s několika kauzami, které jeho působení ve vládě zatěžovaly: nejznámější z nich je „Čapí hnízdo“, kde doposud čelí obvinění, že pobíral neoprávněně dotace. Babiš tuto i další kauzy označoval za vykonstruované, vinil „tradiční politiky“ ze snahy ho odstranit. Z těchto důvodů jej Sobotka na jaře 2017 z vlády nechal odvolat a nahradit Ivanem Pilným.

Spis z kauzy Čapí hnízdo už je ve Sněmovně

Domácí

I tak ale ve volbách ANO zvítězilo s téměř třiceti procenty. Babiš na druhý pokus sestavil koaliční vládu s ČSSD, opřenou o podporu KSČM, a stal se tak prvním porevolučním premiérem, který vyvedl komunisty z politické izolace.

Sám pak zakormidloval doleva a podařilo se mu tak vysát voliče ČSSD i KSČM, čímž se – jak se v říjnu ukázalo – připravil o potenciální koaliční partnery a o možnost sestavit vládu.

Pakt se Zemanem

Jako červená nit se skrz jeho působení ve vládě táhlo spojenectví s prezidentem Milošem Zemanem. Ačkoliv v minulosti nešetřili jeden na druhého kritikou (Babiše v roce 2011 označil Zeman za nedůvěryhodného, Babiš na oplátku v prezidentské volbě 2013 podpořil protikandidáta Karla Schwarzenberga), postupem času si padli do oka a uzavřeli nepsaný pakt. Zeman Babiše několikrát opakovaně podpořil a podržel, před sněmovními volbami jej doporučoval volit.

A také by jej zřejmě rád viděl jako svého nástupce na Hradě: o možné Babišově prezidentské kandidatuře se dlouho spekulovalo, vždy ji ale odmítal. Teprve před nedávnem se situace změnila. Babiš oznámil, že si Zeman přeje, aby kandidoval na prezidenta, a doporučil svým fanouškům, aby začali sbírat podpisy na jeho podporu. Je velmi pravděpodobné, že jako finále své desetileté politické kariéry se dnes sedmašedesátiletý magnát pokusí dobýt Hrad.

Anketa

Jakou známkou na školní stupnici byste ohodnotili premiérské působení Andreje Babiše?
1
49,2 %
2
3 %
3
3,5 %
4
4,7 %
5
39,6 %
Celkem hlasovalo 7318 čtenářů.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám