Senát schválil zvyšování výdajů na obranu nad dvě procenta HDP

Úpravu pravidel Senát schválil v doprovodné novele k novému zákonu o řízení a kontrole veřejných financí. Pro předlohu zvedlo ruku 49 ze 67 přítomných senátorů. Proti hlasovali tři členové horní komory. Novelu nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel.

Návrh, se kterým přišel v březnu šéf státní kasy Zbyněk Stanjura (ODS) v rámci již projednávaného zákona o řízení a kontrole veřejných financí, souvisí s rozhodnutím vlády o postupném růstu obranných výdajů o 0,2 procenta hrubého domácího produktu ročně až na tři procenta HDP.

„K podobnému kroku v této chvíli přistoupilo 16 států Evropské unie,“ řekl k výjimce pro část obranných výdajů ministr financí.

Za legitimní pokládá otázku, z čeho se výdaj pokryje. Existují podle Stanjury tři základní nástroje a jejich kombinace - zvýšení rozpočtového schodku, zvýšení daní a škrty v jiných rozpočtových kapitolách. „Nejpravděpodobnější bude kombinace jednoho až dvou z těchto nástrojů,“ uvedl ministr.

Jak dříve avizoval, pro státní rozpočet na příští rok bude navrhovat obranné výdaje ve výši 2,3 procenta. To má odpovídat částce zhruba 200 miliard korun.

Ve střednědobém výhledu na rok 2027 by pak měly být obranné výdaje ve výši 225 miliard korun, což by odpovídalo 2,45 procenta HDP. Letos jde z rozpočtu na obranu celkem 160,8 miliardy Kč.

„Do souvisejících nákladů by se měla započítávat kyberbezpečnost, energetická infrastruktura, dopravní infrastruktura či podpora produkčních kapacit obranného průmyslu,“ popsal pro iROZHLAS.cz vrchní ředitel obranné politiky a strategie ministerstva obrany Jan Jireš.

Přestože je postupné zvyšování výdajů na obranu naplánováno na pět let, uvolnění výdajových pravidel bude platit o tři roky déle. Výjimka je podle Stanjury celkem osmiletá kvůli tomu, že veřejné finance budou potřebovat tři roky na adaptaci.

Ve Sněmovně pro pozměňovací návrh, který zavádí možnost vyšších výdajů na obranu, hlasovalo nedávno 148 poslanců napříč sněmovními kluby. Výjimkou byl klub SPD, jehož 16 přítomných poslanců hlasovalo proti návrhu. Stejně vypadalo i hlasování o zákonu jako o celku.

Alianční státy se už v roce 2014 na summitu ve Walesu zavázaly, že budou na obranu dávat dvě procenta HDP. Loni tento cíl splnilo 22 z 32 zemí uskupení, mezi nimi i Česká republika. Vzhledem k pokračující ruské invazi na Ukrajinu lídři států NATO hovoří o potřebě dalších investic do zbrojení.