Článek
„Jde převážně o evropské peníze,“ upřesnila mluvčí resortu životního prostředí Veronika Krejčí důvody, proč je Stanjurův plán neuskutečnitelný.
Doplnila, že se jedná o výnosy emisních povolenek především v rámci Modernizačního fondu, nebo o peníze z evropských fondů. Navíc většina dotací už byla přidělena konkrétním projektům.
A ani zbylé peníze nelze jenom tak přesunout do obrany. „U ostatních dostupných zdrojů zůstává podmínka, že budou využity na modernizaci průmyslu, snižování energetické náročnosti domácností nebo na adaptaci na změnu klimatu,“ podotkla Krejčí.
Česku to ukládá evropská směrnice a případné změny by musely projít schválením na úrovni EU. To není moc pravděpodobné. Co tedy zbývá? Zvýšit daně politici nechtějí, zvlášť ve volebním roce, a tak se Česko nejspíš bude muset více zadlužit.
Nejde přitom o žádné drobné. Postupné navyšování výdajů na obranu o 0,2 procenta HDP ročně až na tři procenta bude v příštích pěti letech představovat nároky na rozpočet v celkové výši zhruba 300 miliard korun.
Stanjura už připravil půdu pro to, aby vyšší půjčky na obranu neznamenaly porušení pravidel. Rozpočtový rámec na příští rok sice povoluje deficit státního rozpočtu „jen“ do výše 225 miliard korun, ale letošní rychlá změna zákona zaručuje, že dodatečné obranné výdaje nad hranicí dvou procent hrubého domácího produktu neznamenají porušení rozpočtové odpovědnosti. Platit to má pro dalších osm let.
Šéf státní pokladny nicméně proklamuje, že si Česko pomůže z peněz na dekarbonizaci. Ministerstvo financí tvrdí, že Česko v letech 2023 až 2030 vydá na opatření ke snižování emisí oxidu uhličitého v atmosféře přes bilion korun, přičemž 700 miliard je podle něj možné využít na jiné priority, když zhruba 300 miliard je již zasmluvněno.
Konkrétní čísla ani příklady, odkud peníze z projektů na dekarbonizaci vzít, ale resort financí teď uvádět nechce.
„Nebudeme prozatím komentovat přípravy státního rozpočtu na rok 2026, které se teprve rozbíhají. Platí ale počáteční strategická úvaha ministra Stanjury, že část dodatečných peněz na obranu lze získat z oblasti dekarbonizace, a ministerstvo nyní analyzuje tyto možnosti,“ sdělila mluvčí Petra Vodstrčilová.
Analýza radí zvýšit daně
Ekonomové většinou předpokládají, že jakákoli vládní garnitura v příštích letech bude řešit dodatečné armádní výdaje půjčkami. I podle analytika Banky Creditas Petra Dufka nic jiného než financování obrany na dluh vládě nezbývá, protože třeba peníze z emisních povolenek využít nelze.
„Peníze na obranu a bezpečnost jsou prioritou, protože bezpečnost je vlastně hlavní funkcí státu. Klidně na dluh, ale odpovědně. Nejde totiž jen o balík peněz, ale také o jejich účelné vynaložení,“ poznamenal.
Nejnovější analýza institutu IDEA při CERGE-EI však vidí v zadlužování úskalí. „Financování dodatečných obranných výdajů na dluh se může velmi prodražit v případě, kdy toto navýšení bude trvalého charakteru,“ konstatovali výzkumníci.
Podle nich by bylo vhodnější financování vyšším výběrem daní. Tvrdí, že prohlubování rozpočtového deficitu k tomu beztak povede, avšak v budoucnu by bylo nutné daně zvednout o to víc.
„Je efektivnější zvýšit daně hned a případný dočasný přebytek spořit v obranném fondu na horší chvíle,“ uvedl spoluautor studie a ředitel Ekonomického ústavu Akademie věd ČR Marek Kapička.
Za nejvhodnější scénář analýza označuje jednorázové a skokové zvýšení daňového zatížení o 0,7 procenta HDP od příštího roku. Tento nárůst daní by zpočátku vytvářel přebytky, které autoři doporučují ukládat do obranného fondu pro pozdější využití.
Zmíněných 0,7 procenta HDP představuje zhruba 60 miliard korun. Konkrétně které daně by se mohly zvýšit, studie nezmiňuje.
Ekonom Daniel Münich, který je rovněž z institutu IDEA, však navrhuje spíše zvýšit několik daní o trochu, než jen jednu zvednout opravdu výrazně. „Pokud není vůle k výraznější změně daňového mixu, byl bych pro zvýšení daně z nemovitostí a také o alespoň částečný návrat zdanění příjmů směrem k úrovni před zrušením superhrubé mzdy,“ řekl Novinkám.
Po zrušení superhrubé mzdy, jež pro zaměstnance znamenala efektivní zdanění ve výši 20,1 procenta, se jejich příjmy od roku 2021 daní 15 procenty.
